Psychologická první pomoc: Co to je a kdy ji použít

Psychologická první pomoc je psychologická první pomoc, okamžitá, neodkladná podpora pro člověka, který prochází duševní krizí. Also known as krizová intervence, it doesn't fix everything, but it stops the fall. Je to jako základní první pomoc u fyzického zranění – nezahájí léčbu, ale udrží člověka při životě, dokud nepřijde odborník. Když někdo ztrácí orientaci, začíná se cítit ztraceně, nebo hrozí sebevražda, psychologická první pomoc je ten první krok, který může zachránit život.

Nejde o to, aby jste se stali terapeuty. Jde o to, aby jste byli tam, kde je potřeba. To znamená poslouchat bez soudění, neříkat "Mělo by to být lepší" nebo "To je jen v hlavě". Jde o to říct: "Jsi tady, já jsem tady, nejsi sám." Tento přístup se používá v rodinách, na pracovištích, ve školách i na ulici. V Česku se postupně rozšiřuje i jako součást krizového plánu, konkrétního návodu, jak rodina reaguje, když někdo z nich zažívá duševní krizi. Krizový plán neznamená, že všichni musí znát psychologii – stačí, když ví, kdo zavolat, kde najít linku 116 123 a jak se chovat, když někdo říká: "Už to nevydržím."

Psychologická první pomoc se neliší od lidské přirozenosti – je to jen vědomější, strukturovanější forma empatie. Může ji dát soused, učitel, kolega nebo rodič. A není to jen pro ty, kdo mají diagnózu. Může ji potřebovat kdokoli, kdo se v danou chvíli cítí přehlužený, ztracený nebo bezmocný. V posledních letech se v Česku stále častěji používá i v podpoře v krizi, komunitních projektech, které pomáhají lidem po ztrátě, násilí nebo selhání. Nejde o to, aby všechno bylo v pořádku – jde o to, aby člověk věděl, že ho někdo vidí a neopouští.

Co najdete v článcích níže

Tady najdete konkrétní návody, jak vypadá psychologická první pomoc v praxi – od toho, jak připravit krizový plán pro rodinu, až po to, jak rozpoznat, kdy je třeba přejít od podpory k odborné intervenci. Některé články ukazují, jak tělo reaguje na krizi, jiné vysvětlují, kdy je hospitalizace opravdu potřeba, a některé dávají jasný návod, jak mluvit s někým, kdo se chce zabit. Všechny jsou psané jednoduše, bez psychobabola, jen s tím, co funguje.