První schůzka s psychoterapeutem, odborníkem, který pomáhá lidem překonávat duševní potíže prostřednictvím rozhovorů a strategií není test, nejsou to zkoušky a nejde o to, abyste byli „dostatečně špatní“ na to, abyste to potřebovali. Je to prostě první krok – jako když jste poprvé šli k novému lékaři. Mnoho lidí se zastaví právě tady, protože se bojí, že nebudou vypadat dostatečně „psychologicky zranění“, nebo že terapeut nechápe, co cítí. Ale pravda je jednoduchá: první návštěva terapie, první setkání s odborníkem, které slouží k vyhodnocení potřeb a vytvoření základu pro spolupráci má jediný cíl – zjistit, jestli si s tím člověk umí představit další kroky.
Nejde o to, abyste přišli s perfektně upravenou příběhovou verzi svého života. Jde o to, abyste přišli jako vy. Terapeut nečeká, že budete mít všechny odpovědi. Často se stává, že právě v této první hodině někdo poprvé řekne nahlas něco, co si dlouho tajil. A to je právě ten okamžik, kdy se začíná léčba – ne když se objeví nějaký plán, ale když se někdo odváží říct: „Tohle mě trápí.“ výběr terapeuta, proces, při kterém klient posuzuje, zda terapeut odpovídá jeho potřebám, stylu komunikace a odborné specializaci není o tom, kdo má nejvíce diplomů. Je to o tom, kdo vás nechá cítit, že jste bezpečně. Někdo může mít certifikát z Oxfordu, ale pokud vás při první hodině přeruší, když se snažíte říct, co vás trápí, nebo vás předčasně začne kritizovat – není to ten správný. Na druhou stranu, někdo s mírným přízvukem a klidným hlasem, který vás nechá promluvit, aniž by vás přerušoval, může být ten pravý.
Co se obvykle děje na první schůzce? Terapeut se vás zeptá, proč jste přišli. Nechá vás mluvit. Někdy se ptá na vaše dětství, někdy na aktuální situaci – ale vždycky se snaží pochopit, jaký je váš svět zevnitř. Neřekne vám, co máte dělat. Neřekne, že jste „nemocní“. Jen vás poslechne. A pak vám řekne, jestli si myslí, že byste mohli spolu pracovat. Pokud vám to přijde jako příliš rychlé, nebo že vás nechává na hraně, je to v pořádku. terapeutický vztah, důvěryhodný a bezpečný vztah mezi klientem a terapeutem, který je základem účinné psychoterapie se nestaví za jednu hodinu, ale můžete cítit, jestli má potenciál. Jestli vás terapeut nechává mluvit, nevypadá jako robot, neříká vám, že to všechno zvládnete „jen s pozitivním myšlením“, a nezakládá svůj přístup jen na knížkách – je to dobrý znak.
Někdo přijde a odchází po půl hodině, protože necítil, že je to jeho člověk. A to je v pořádku. Není to váš selhání. Je to jen to, že se nesednou. V Česku se každým rokem stále více lidí rozhodne pro první konzultaci zdarma – a to je správný krok. Použijte ji jako test. Nechte si říct, jak terapeut pracuje, co očekává, jaké metody používá. Pokud vám to zní jako „vyčištění duše“ nebo „náprava“, běžte dál. Pravá psychoterapie není o tom, aby vás někdo „napravil“. Je o tom, aby vás někdo pochopil – a pak s vámi šel krok za krokem.