Nevýhody online terapie: Kdy není virtuální sezení dobrý výběr

Online psychoterapie je pohodlná, ale není nevýhody online terapie, soubor omezení, která mohou znemožnit účinnou terapii, když chybí fyzická přítomnost a jemné neverbální signály. Also known as virtuální terapie, it může být skvělá pro mnoho lidí, ale pro některé problémy je jako léčba zlomené ruky pomocí fotografie — příjemná, ale neúplná.

Největší nevýhoda je terapeutická aliance, hluboký pocit bezpečí a spojení mezi klientem a terapeutem, který se těžko vytváří přes obrazovku. Když sedíte v kanceláři, vidíte, jak terapeut dýchá, jak se natočí tělem, jak se mu zatřese ruka, když mluví o bolesti. Přes Zoom to většinou ztratíte. Výzkumy z Česka ukazují, že u lidí s komplexními trauma nebo hraniční poruchou osobnosti je riziko vypnutí terapie až o 40 % vyšší, když není přítomný fyzický kontakt. To není o tom, že by online terapie byla špatná — je jen méně schopná zachytit ty nejtenčí emoce.

Další problém je bezpečnost terapie, schopnost terapeuta rychle reagovat, když klient začne ztrácet kontrolu — například při silné dissociaci nebo sebeújmu. Představte si, že během sezení někdo začne dýchat rychle, ztrácí spojení s realitou nebo říká: „Už to nevydržím.“ Online terapeut nemůže vstát, přijít k vám, přidržet ruku, zapnout světlo, zavolat na pomoc. I když platformy mají bezpečnostní protokoly, žádný algoritmus nezastoupí lidskou reakci. To není problém pro každého, ale pro ty, kdo mají historii sebevražedných myšlenek nebo časté krize, je to významné riziko.

Je také těžké pracovat s tělem. Somatické techniky, dýchání, pohyb, napětí v ramenách — všechno to se v online sezení přehlíží. Lidé s trauma často ukládají bolest do těla, a když terapeut nemůže vidět, jak se vám zatváří ruce, nebo jak se vám zhroutí záda, ztrácí klíčovou informaci. Některé metody, jako Somatic Experiencing nebo EMDR, jsou v online prostředí téměř nepraktické. A když se klient cítí, že „nic se neděje“, začne pochybovat o terapii — a to je ten nejhorší efekt.

Nezapomínejte na prostředí. Když terapeut sedí v tiché kanceláři a vy v kuchyni, kde vám dítě volá po mami, nebo v autě, kde vás před chvílí zastavila policie — je to jiná realita. Terapie potřebuje bezpečný, kontrolovaný prostor. Pokud ho nemáte, pak i nejlepší terapeut nemůže pomoci plně. Mnoho lidí si myslí, že online terapie je jen „terapie pro lidi, co nemají čas“. Ale ve skutečnosti je to „terapie pro lidi, kteří mají bezpečné místo, kde se mohou rozpadnout“.

Nechceme říct, že online terapie není dobrá. Pro mnoho lidí je to jediná možnost. Ale když se cítíte, že se „nic neděje“, že vám terapeut nerozumí, nebo že se vám v hlavě točí otázka: „A co kdybych teď zemřel?“ — pak je čas zvážit, zda tohle je opravdu ta správná cesta. Některé bolesti potřebují přítomnost. Ne jen slova. Ne jen obraz. Ale skutečnou, lidskou, tepelnou, dýchající přítomnost. V tomto seznamu najdete články, které vám ukážou, kdy online terapie funguje, kdy ne, a co dělat, když si myslíte, že se vám něco ztrácí.