Histrionská porucha osobnosti: Co to je, jak se projevuje a co pomáhá

Co je histrionská porucha osobnosti, porucha osobnosti, která se projevuje přehnaným vyžadováním pozornosti, dramatickým chováním a povrchními emocemi. Also known as porucha osobnosti typu histrionický, je často špatně pochopená jako jen „přehnaná“ osobnost — ale ve skutečnosti je to způsob, jakým člověk přežívá hluboký pocit nejistoty a nevlastnosti. Lidé s touto poruchou nejsou „nároční“ jen proto, že chtějí být středem pozornosti. Často se cítí bezcenní, když nejsou v centru pozornosti, a proto vytvářejí situace, které jí zajistí — přes přehnané výrazy, dramatické příběhy, nebo dokonce fyzické projevy, které vypadají jako nemoc.

Tato porucha souvisí s emoční dysregulací, neschopností udržet stabilitu emocí a reagovat na stres adekvátně — stejně jako hraniční porucha osobnosti, ale s jiným výrazem. Zatímco u HPO se emoce projevují přes dramatické chování a manipulaci pozorností, u BPD spíše přes sebevražedné myšlenky nebo rozpad vztahů. Vztahové problémy, neustálé potřeby potvrzení, nebezpečné závislosti na partnerovi nebo kolegovi jsou běžné. Lidé s histrionskou poruchou často „vypalují“ vztahy, protože potřebují nové „publikum“ — a když někdo přestane být zaujatý, cítí se opuštění.

Není to otázka „přehnaného“ chování. Je to otázka toho, jak se člověk učil přežít. Když jste jako dítě získávali lásku jen tehdy, když jste byli „zábavní“ nebo „výjimeční“, dospělý život se stává neustálým vyžadováním potvrzení. A když se to nezíská, vzniká panika — ne z toho, že někdo odchází, ale že se cítíte, jako byste přestali existovat.

Psychoterapie není o tom, aby vás „zklidnila“. Je o tom, aby vás naučila, že jste důležití i bez křiku, bez make-upu, bez divadelního účinku. Vztahová psychoterapie, přístup, který se zaměřuje na to, jak se chováte ve vztazích a proč, je jednou z nejúčinnějších metod. Umožňuje vám vidět, jak opakujete staré vzorce, které vás zničily, a naučit se nové způsoby, jak být blízko někomu — bez hráčky, bez falešného výrazu, bez strachu, že když přestanete být „zábavný“, nikdo vás nezajímá.

Ve výběru terapeuta je klíčové najít někoho, kdo nevstupuje do hry. Někdo, kdo neříká: „Jsi tak půvabný!“ ale: „Co se stalo, když jsi se cítil, že tě nikdo nevidí?“ To je ten první krok k tomu, abyste se konečně začali cítit skutečně — ne jako herec, ale jako člověk.

V této sbírce najdete články, které vám pomohou pochopit, jak se histrionská porucha projevuje ve vztazích, jak se liší od jiných poruch osobnosti, a proč psychoterapie není „výběr“, ale nutnost. Některé články se zaměřují na to, jak se vypořádat s emocemi, které vás přemáhají. Jiné vám ukazují, jak se změnit vztahy, které vás vyčerpávají. A jeden z nich vás naučí, jak přesně mluvit s lékařem o tom, co skutečně zažíváte — bez strachu, že vás budou považovat za „náročného“.