High-functioning autismus je autistické spektrum, skupina neurologických rozdílů, které ovlivňují komunikaci, sociální interakci a chování. Also known as Aspergerův syndrom, it je často diagnostikován až v dospělosti, kdy člověk začne cítit, že se v tomto světě nevejde, i když se zdá, že všechno zvládá. Nejde o „mírný“ autismus – jde o jiný způsob, jak přijímat svět. Lidé s high-functioning autismem často mají vysokou intelektuální schopnost, ale bojují s přetížením smyslů, nejistotou ve vztazích a neustálým přetěžováním se, aby vypadali „normálně“.
Co se skrývá za tím, že někdo „funkčně“ funguje? To, že se naučil kopírovat sociální pravidla, jako by byl aktris. Že se vrací domů vyčerpán, protože celý den „hrál“ normálního člověka. Že má vnitřní pravidla, která nikdo nevidí – například, že musí být přesný v čase, že nemůže mluvit, když je hlučno, nebo že se cítí bezpečně jen v prostředí s konkrétními vzory. Tyto vlastnosti nejsou chyba, ale adaptace. A právě proto je psychoterapie tak důležitá: neaby se „napravil“, ale aby se naučil přijmout sebe, zakládající princip terapie pro osoby s autistickým spektrem místo toho, aby se snažil být někým jiným.
Terapie pro high-functioning autismus není o tom, jak se naučit mluvit více. Je o tom, jak přestat být vždycky na pozorování. Jak rozpoznat, kdy je přetížení smyslů opravdu problém, a ne jen „něco, co bys měl překonat“. Jak najít lidi, kteří nečekají, že budeš smát se na všechny vtipy, ale spíš poznají, že tvoje ticho je formou komunikace. A jak si vytvořit život, který nevyžaduje, abys se neustále „napřáhl“.
V Česku se o tom ještě moc nehovoří. Mnoho lidí s high-functioning autismem prochází lety s diagnózou „úzkostná porucha“ nebo „porucha osobnosti“, protože nikdo nevidí, že je to jiný způsob, jak fungovat. Ale terapie, která rozumí autistickému mozkovému vzoru, může změnit život. Ne tím, že tě „napraví“, ale tím, že ti umožní být sám sebou – bez viny, bez výčitek, bez nutnosti vypadat jako ostatní.
Co najdeš v článcích níže? Přehled terapeutických přístupů, které skutečně fungují u dospělých s autistickým spektrem, jak rozpoznat, kdy je potřeba pomoci, a jak najít terapeuta, který nevidí tvoje chování jako „chybu“, ale jako jiný způsob komunikace. Také jak se vypořádat s přetížením, jak vytvořit bezpečné prostředí a proč někdy je lepší nechat být, než se snažit být „normální“.