Krize po traumatické události: Kdy volat krizovou linku a kdy záchrannou službu

Krize po traumatické události: Kdy volat krizovou linku a kdy záchrannou službu

Kara Patrick 10 pro 2025

Po traumatické události - přežití nehody, násilí, ztrátě blízkého člověka nebo náhlé diagnózy - se mnoho lidí cítí ztraceno. Někdo se rozběhne pro pomoc, jiný se jen zastaví, neví, co dělat. A právě v těch chvílích je rozhodnutí, kdy volat krizovou linku a kdy záchrannou službu, otázkou života a smrti. Ne každá psychická krize vyžaduje sanitku. A ne každá myšlenka na sebevraždu je jen „přehnaná reakce“. Víte, jak rozlišit?

Co je vlastně krize po traumatické události?

Krizová situace po traumatické události není jen smutek nebo strach. Je to stav, kdy vaše psychika přestane fungovat jako obvykle. Můžete se cítit jako ve snu, nemůžete spát, nemůžete mluvit, nebo naopak - přestanete reagovat na všechno. Tělo může reagovat zrychleným tepem, závratěmi, nevolností, třesem. Někdo se začne křičet, někdo se zatváří, že je všechno v pořádku. Ale vnitřně je to jako výbuch. A právě teď potřebujete vědět, kdo vám může pomoci - a jak rychle.

V Česku máte dva hlavní zdroje pomoci: Krizovou linku 116 123 a zdravotnickou záchrannou službu 155. První je pro duševní podporu, druhá pro život ohrožující situace. A rozdíl mezi nimi je klíčový.

Kdy volat záchrannou službu (155)?

Záchranná služba je vaše poslední ochrana, když život hrozí. Volat 155 znamená, že sanitka přijede během několika minut - v městech průměrně za 8 minut, na venkově za 14. Ale nevoláte ji proto, že máte „hůře“ než obvykle. Voláte ji, když:

  • Osoba má závažná fyzická zranění - krvácení, zlomeniny, ztrátu vědomí
  • Projevuje se bezprostřední myšlenka na sebevraždu - „Nechci už žít“, „Nemám sílu dál“ a zároveň má nástroj (nůž, léky, výška)
  • Je ve šoku s fyzickými příznaky: ztráta vědomí, nepravidelný dech, závratě, zastavení dechu
  • Hrozí fyzické násilí - buď na sobě, nebo na jiné osobě (např. útok, násilí v rodině)
  • Osoba je úplně nekontrolovatelná - křičí, bije, hází věcmi, neví, kde je

Nezaváhejte. Pokud máte pochybnosti - volte 155. Lepší je, aby sanitka přijela a zjistila, že všechno je v pořádku, než aby přijela příliš pozdě. Podle dat Hasičského záchranného sboru v roce 2022 bylo na 155 povoláno 18 452 volání kvůli psychickým krizím. Ve 63 % případů byla osoba převezena do psychiatrického zařízení. To znamená, že většina lidí, kteří volali, měla opravdu závažný stav - ne jen „náladu“.

Kdy volat krizovou linku (116 123)?

Krizová linka 116 123 je vaše tichá ruka, která vás drží, když se necítíte schopný sám sebe zvládnout. Je to zdarma, 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Operátoři nejsou lékaři - jsou lidé, kteří se naučili poslouchat, když se někdo rozpadá. Volat 116 123 je vhodné, když:

  • Trpíte silnou úzkostí, depresí nebo pocitem bezmoci po události
  • Máte náhlé přívaly smutku, které vás přemáhají, ale nechcete se zabít
  • Se vrací vzpomínky na událost - noci se probouzíte, nechcete spát, máte noční můry
  • Neumíte mluvit s rodinou, přáteli, ale potřebujete někoho, kdo vás slyší
  • Se cítíte ztraceně, jako byste nebyli stejný člověk - a to vás děsí

Podle průzkumu Linka důvěry z roku 2022 byla spokojenost s operátory 92 %. Lidé si pamatují, jak je někdo dotkl rukou, jak jim řekl: „Není to vaše vina.“ A to je to, co potřebujete - ne léky, ne sanitka, ale lidská přítomnost. V roce 2021 bylo na 116 123 zaznamenáno 142 753 hovorů, z nichž 28,7 % bylo spojeno s traumatickými událostmi. To je více než 40 000 lidí, kteří si vybrali podporu místo paniky.

Záchranná služba přivádí člověka k krizové lince místo nemocnice, za nimi je klidný výhled.

Co se stane, když zavoláte špatné číslo?

Největší problém v Česku není nedostatek služeb - je to nevědomost. Podle Národního zdravotnického ústavu 68,3 % obyvatel neví, kdy volat 155 a kdy 116 123. Výsledek? V roce 2022 bylo 21,7 % volání na 155 neodůvodněných - lidé volali, protože měli „špatnou náladu“ nebo „strach“. To zatěžuje záchranné služby, které potřebují být připravené na skutečné život ohrožující případy.

Na druhou stranu, mnoho lidí se bojí volat 116 123 - myslí si, že to je „slabost“ nebo že „to nejsou žádné vážné problémy“. Ale psychická krize není slabost. Je to přirozená reakce na nepřirozenou událost. A pokud necháte svou duši čekat, dokud se nezhroutí úplně - může to skončit i v nemocnici. Nečekáte, až vás zraní, abyste volali sanitku. Proč čekáte, až vás zraní duševně?

Nový systém: Když se spojí pomoc

Od roku 2023 probíhá v Brně a Praze pilotní projekt „Integrovaná krizová pomoc“. Co to znamená? Když zavoláte 116 123, operátor nejen poslouchá - umí rozhodnout, zda je třeba okamžitě přepojit na 155. Pokud slyší, že osoba má závažné fyzické příznaky, přesměruje volání na záchrannou službu automaticky. A naopak - pokud někdo volá 155, ale jeho stav je spíše psychický, sanitka ho může předat přímo na krizovou linku. To znamená, že nebudete muset volat dvakrát. Nebudete muset vysvětlovat dvakrát, co se stalo.

První výsledky jsou jasné: o 28 % méně neodůvodněných volání na 155 a o 17 % rychlejší zásah tam, kde byl skutečný ohrožení života. V roce 2024 by měl tento systém pokrýt celou republiku. A bude fungovat i přes číslo 112 - jednotné evropské tísňové číslo. Když budete volat 112, systém sám rozhodne, jestli potřebujete sanitku, policii nebo psychologa.

Co dělat hned po události?

Když se stane něco špatného, vaše tělo a mozek nevědí, jak reagovat. Nečekejte, až se „přijde“ na to, co dělat. Mějte tyto kroky připravené:

  1. Nejprve se ujistěte, že jste bezpeční. Pokud jste v nebezpečí - odejděte, zavolejte 158 nebo 112.
  2. Posuďte fyzický stav. Máte krvácení, bolest na hrudi, ztrátu vědomí? Volat 155.
  3. Posuďte duševní stav. Myslíte na sebevraždu? Myslíte, že byste mohli někomu ublížit? Volat 155.
  4. Nejste v nebezpečí, ale se cítíte rozpadnutí? Zavolejte 116 123. Nečekáte, až se to „přejde“.
  5. Nezavírejte se. Řekněte někomu, kdo vás zná: „Mám problém. Potřebuji pomoct.“

Nejčastější chyba? „Budu to zvládnout sám.“ Nejste sám. A nejste slabý. Jste člověk, který přežil něco, co nemělo být.

Dvě scény: jeden člověk volá sanitku, druhý hovoří s terapeutem — obrazovky ukazují rozdíl v pomoci.

Co dělat, když někdo jiný prožívá krizi?

Někdo vás zavolá, křičí, že „všechno je špatně“. Neříkejte: „To je jen dočasné.“ Neříkejte: „Neměl jsi to dělat.“ Neříkejte: „Všichni to přežijí.“

Řekněte: „Jsem tady.“

Řekněte: „Není to tvá vina.“

Řekněte: „Chci ti pomoct. Chceš, abych ti zavolal 116 123?“

Nebo: „Jsi v nebezpečí? Chceš, abych zavolal 155?“

Nikdy neříkejte: „Zavolej to sám.“ Někdy to, co potřebujete, není rada - je to někdo, kdo vás vezme za ruku a zavolá za vás.

Co se stane, když zavoláte 116 123?

Operátor vás nebudou přerušovat. Nebudou vás posuzovat. Budou poslouchat. Můžete plakat. Můžete se smát. Můžete mluvit o tom, co se stalo - nebo o tom, že nemůžete mluvit. Můžete říct: „Nevím, co chci.“ A oni vám řeknou: „To je v pořádku.“

Po hovoru vám mohou poslat informace o regionálních krizových centrech - v Česku je jich 12, ale 57 % lidí o nich neví. Mohou vám pomoci najít terapeuta. Mohou vás připojit k podpůrné skupině. A pokud zjistí, že je potřeba sanitka - přepojí vás hned.

Neexistuje žádný „správný“ způsob, jak reagovat na traumu. Ale existuje správný způsob, jak požádat o pomoc. A to je to, co dělá rozdíl.

Kdy je lepší volat 116 123 než 155?

Volat 116 123 je vhodné, když máte silný psychický stres, úzkost, depresi, noční můry nebo pocit, že se „nemůžete vzbudit“ po traumatické události, ale nemáte fyzické zranění, neohrožujete se ani jiné osoby a neplánujete sebevraždu. Je to pro podporu, která vás drží, když se necítíte schopný sami zvládnout svůj vnitřní svět.

Můžu volat 116 123 i pro někoho jiného?

Ano. Pokud máte obavy o někoho, kdo prožívá krizi - rodinný příslušník, kamarád, kolega - můžete volat 116 123 a popsat situaci. Operátor vám pomůže zjistit, zda je potřeba okamžitý zásah, nebo zda stačí podpora. Někdy stačí jen vědět, jak se k někomu chovat, když se rozpadá.

Je 116 123 opravdu zdarma?

Ano. Krizová linka 116 123 je zdarma od roku 2000, a to bez ohledu na to, zda máte telefonní službu, mobil, nebo jste cizinec. Neexistuje žádný účet, žádné přihlášení, žádné otázky. Stačí zavolat a mluvit.

Co když zavolám 155, ale není to život ohrožující situace?

Záchranná služba přijede i tehdy, když je situace nebezpečná jen vaším vnímáním. Pokud se cítíte, že „to je konec“, sanitka přijede. Ale pokud se zjistí, že neexistuje fyzické nebezpečí, budou vás přesměrovat na krizovou linku nebo psychologa. Nikdy nebudete potrestáni za to, že jste volali. Vaše bezpečnost je důležitější než strach z „nepříjemného případu“.

Existuje nějaká alternativa k 116 123?

V Česku je 116 123 jediná bezplatná, 24hodinová krizová linka s odbornými operátory. Existují i regionální krizová centra - v Brně, Ostravě, Plzni - ale nejsou všude dostupné 24 hodin. Pokud máte možnost, můžete volat i na 800 888 155 - to je neurgentní zdravotnická linka, ale není zaměřená na psychickou podporu. Pro duševní krizi je 116 123 nejlepší volba.

Co dělat dál?

Když přežijete krizi, neznamená to, že už všechno je v pořádku. Některé zranění se nezahojí za týden. Potřebujete čas. Potřebujete podporu. Potřebujete někoho, kdo vás nebude tlačit, aby jste „přestali myslet na to“.

Pokud jste zavolali 116 123 - nezavírejte telefon. Požádejte o informace o regionálních centrech. Vyzkoušejte terapii. Napište si, co se stalo. Mluvte s někým, kdo vás slyší. Nejste osamocení. A nejste slabý. Jste přeživší. A to je sila.