Etické zásady mlčenlivosti v psychoterapii: Jak je chráněno vaše soukromí v České republice

Stojíte v předpokoji psychoterapie a ptáte se: Co když řeknu něco, co by mělo být tajemstvím? Kdo to slyší? Může terapeut někdy něco říct? A jestli ano, kdy? Tyto otázky nejsou jen zvědavostí - jsou základem, na kterém stojí celá terapie. Bez důvěry neexistuje otevřenost. A bez otevřenosti neexistuje změna.

Co znamená mlčenlivost v psychoterapii?

Mlčenlivost není jen „neříkat nic“. Je to právní i etický závazek, který si psychoterapeut vezme na vědomí ještě před tím, než si sedne k vám. Podle Etického kodexu psychologické profese (verze z prosince 2017, vydaného Českou psychologickou komorou) je terapeut povinen chránit všechny informace, které se dozví během terapie - a to i po jejím ukončení.

Toto zahrnuje:

• co jste řekli o sobě
• co jste řekli o svých rodinných příslušnících
• vaše emoce, sny, strachy, viny
• informace o vaší minulosti, které jste možná nikdy nikomu neřekli

Terapeut nesmí tyto informace sdílet s nikým - ani s rodinou, ani s lékařem, ani s přáteli. Ani v případě, že by vám to mohlo pomoci. Ani kdyby to bylo „zajímavé“. Ani kdyby to bylo „příběh, který by mohl pomoci jiným“.

Proč je to tak důležité?

Představte si, že byste mohli mluvit o svém nejtemnějším strachu - ale věděli byste, že to může být zaznamenáno, předáno, použito proti vám. Co byste řekli? Pravděpodobně nic. A právě tohle je klíčové: terapeutický prostor funguje jen tehdy, když je bezpečný.

Podle MUDr. Kryla, který publikoval v časopise Psychiatrie pro praxi v roce 2008, „bezpečí terapeutického vztahu znamená pro terapeuta chránit důvěrnost veškerého dění v psychoterapii, tedy nejen sdělených informací, ale i emocí“. Když klient neví, že je jeho slova chráněna, zůstává v sobě uzavřený. A když je uzavřený, terapie nepracuje.

V České republice je toto principem, který se neřeší jen jako „dobrý zvyk“. Je to závazek, který má právní základ. Pokud terapeut poruší mlčenlivost, může být odsouzen k pokutě až do výše 50 000 Kč podle pravidel České psychologické komory.

Kdy se mlčenlivost nevztahuje?

Neexistuje nic absolutního - ani v psychoterapii. Existují výjimky, a ty jsou jasně definované.

Terapeut je povinen překročit mlčenlivost, pokud:

1. Je ohrožen život někoho jiného - například pokud klient plánuje vraždu nebo těžké tělesné zranění jiné osoby.
2. Je ohroženo dítě nebo zranitelná osoba - pokud terapeut zjistí, že dochází k násilí, zanedbávání nebo sexuálnímu zneužívání dítěte nebo závislé osoby.
3. Je to vyžadováno soudem - pokud je terapeut povolán jako svědek a soud mu nařídí předat informace. I v tomto případě je terapeut povinen informovat klienta předem, pokud je to možné.

Co se týče sebevražedných myšlenek? V Česku není terapeut povinen hlásit sebevražedné myšlenky, pokud neexistuje konkrétní plán nebo hrozba pro třetí osobu. To se liší od některých jiných zemí, jako je Německo, kde je povinnost hlásit i v případě rizika pro sebe sama. V Česku je to věc osobní odpovědnosti - a terapeut se snaží pomoci klientovi překonat toto riziko, ne ho „vyzradit“.

Co když terapeut konzultuje s kolegou?

Terapeuti nepracují ve vakuu. Často potřebují poradit s jiným odborníkem - například v supervizi. Ale i tady platí pravidlo: bez vašeho souhlasu se nesmí o vás mluvit.

Pokud terapeut chce konzultovat váš případ, musí:

• získat vaši písemnou souhlasnou výpověď
• neuvádět vaše jméno, adresu nebo jiné identifikátory
• informovat vás, kdo bude konzultovat a proč

Supervize je součástí kvalifikace - každý dobrý terapeut ji pravidelně absolvuje. Ale i v této supervizi se mluví o „případu“, nikoli o „Janě z Brna“.

Co když jste v terapii s rodinou?

Často se stává, že dva nebo více členů rodiny navštěvují stejného terapeuta - například manželé nebo rodiče s dítětem. V takovém případě je důležité, aby terapeut jasně vysvětlil, jaká informace je společná a jaká je individuální.

Pokud jste například v terapii s partnerem, a vy mu řeknete něco, co nechcete, aby věděl, terapeut nesmí to sdílet - pokud jste to neřekli v kontextu společného setkání. To je jedna z nejčastějších chyb, které klienti pozorují: „Můj terapeut mi řekl, že mi to neřekne, ale pak to řekl mému partnerovi.“

Etický kodex jasně říká: „Vám nesmí citovat informace získané od jiného klienta.“

Co se změnilo v posledních letech?

Do roku 2020 mnoho klientů nevědělo, že mají právo vědět, co se s jejich informacemi děje. Někteří terapeuti to považovali za „samozřejmé“ a nevysvětlovali to.

Od roku 2020 je to však zákonem. Každá psychologická klinika musí mít na svých webových stránkách jasně uvedený dokument o pravidlech mlčenlivosti. Tento dokument musí obsahovat:

• kdy se mlčenlivost vztahuje
• kdy se výjimky používají
• jak se zachází s elektronickou komunikací

Od roku 2022 je také povinné používat šifrované kanály pro e-mail nebo zprávy. Pokud vám terapeut posílá zprávu přes WhatsApp nebo SMS bez šifrování, musí vás varovat, že to není bezpečné. To je důležité - protože většina lidí si neuvědomuje, že e-mail je jako postovní karta: každý, kdo má přístup k serveru, ho může přečíst.

Co se stane, když se někdo poruší?

Porušení etických pravidel se hlásí České psychologické komoře. Pokud je potvrzeno, že terapeut porušil mlčenlivost, může být:

• upozorněn
• vyžádán k vysvětlení
• uložena pokuta až 50 000 Kč
• odebrána registrace k výkonu povolání

Nejčastějším porušením v minulosti bylo přesně to, co vás možná trápí: nepřesné nebo vůbec neinformování klienta o hranicích důvěrnosti. Podle zprávy z roku 2019 se tento počet snížil o 18 % po zavedení povinného informování na začátku terapie.

Co byste měli udělat na začátku terapie?

Nečekejte, až terapeut začne mluvit. Vy to můžete zahájit.

Na první schůzce se zeptejte:

• „Můžete mi vysvětlit, jak funguje mlčenlivost?“
• „Kdy byste měli něco sdílet s jinými?“
• „Jak se zachází s e-mailem nebo zprávami?“
• „Můžu si přečíst dokument o důvěrnosti?“

Je to vaše právo. A každý zodpovědný terapeut vás na to připraví.

Co se děje v budoucnosti?

Česká psychologická komora pracuje na harmonizaci svých pravidel s evropskou směrnicí 2016/680/EU o ochraně osobních údajů. To znamená, že v příštích letech se pravidla budou ještě přesněji přizpůsobovat GDPR - tedy evropskému zákonu o ochraně osobních údajů.

Podle prohlášení prezidenta komory Ing. Petra Nováka z května 2023 je to „prioritou pro příští tři roky“. Cílem je, aby do roku 2025 byl český systém plně kompatibilní s evropskými standardy. To znamená větší transparentnost, větší bezpečnost a větší důvěru veřejnosti.

Pro vás to znamená jednoduše: vaše soukromí se stává právním právem, ne jen etickým závazkem.

Co když se cítíte nejistě?

Je normální mít strach. Mnoho lidí přichází do terapie s tím, že „nechtějí, aby to někdo věděl“. To je lidské. Ale pokud si nejste jistí, že je vaše důvěrnost chráněna, terapie nepracuje.

Nejste jediný, kdo se o to ptá. Většina terapeutů v Česku už před pěti lety přestala předpokládat, že klient „to ví“. Teď to vysvětlují - a to je dobrá zpráva.

Pokud vám terapeut na začátku nic neřekl o důvěrnosti - to není normální. To je varovný signál. Většina dobrých klinik vám na první schůzce předá papír nebo e-mail s tímto obsahem. Pokud ne, můžete si vyžádat.

Nebojte se to říct: „Nechci, abych se otevřel, pokud nevím, že je to bezpečné.“ To není podezřívání - to je zodpovědnost. A to je právě to, co dělá dobrou terapii.