When you feel hungry, it’s not just your stomach talking. hlad a sytost, fyzické a emoční signály, které říkají, kdy tělo potřebuje energii a kdy je naplněné. Also known as vnitřní signály těla, they are often drowned out by stress, trauma, or years of dieting that taught you to ignore them. Mnoho lidí jí, protože je smutných, ne protože mají hlad. A jiní přestanou jíst, i když jejich tělo křičí po jídle – protože se cítí vinní, nebo se bojí zhubnout. Hlad a sytost nejsou jen o kaloriích. Jsou o tom, jak se k sobě chováte, když jste zranění, unavení nebo ztracení.
Co má společného emoční dysregulace, schopnost zvládat silné emoce bez ničení sebe nebo okolí s tím, že si koupíte čokoládu ve tři ráno? Všechno. Když neumíte zvládat úzkost, vina nebo prázdnou pustotu, jídlo se stává způsobem, jak se uklidnit. A když jste v životě trvale v režimu „nemám toho dost“ – buďto jídla, pozornosti, lásky – tak i sytost vás nenapadne. Tohle není slabost. Je to přežití. A to se dá změnit. Psychoterapie pro poruchy příjmu potravy, jako je chronická anorexie, trvalý vztah k jídlu, kde tělo a mysl jsou v konfliktu, se nezaměřuje jen na váhu. Zaměřuje se na to, jak se naučit znovu poslouchat tělo – bez soudů, bez viny, bez nutnosti toho „dokonalého“ jídla.
Nejde o to, abyste „zvládli jídlo“. Jde o to, abyste se naučili zvládnout sebe. Když se podíváte na články níže, uvidíte, že se všechny týkají jednoho: jak duševní zdraví ovlivňuje, jak se k sobě chováte v nejjednodušších chvílích – třeba když jste hladní nebo sytí. Někdo se učí jíst znovu po anorexii. Někdo zjišťuje, že jeho hlad je jen překrytou úzkostí. Někdo zjistí, že sytost je pro něj neznámý pocit. A všechny tyto cesty začínají stejně: s tím, že se konečně zeptáte: „Co mi tělo opravdu říká?“
Níže najdete články, které vám pomohou pochopit, proč jíte, když nejste hladní, a proč se cítíte stále prázdní, i když jste se najedli. Nejde o dietní plány. Jde o to, jak se vrátit k sobě samotnému – když jste hladní, když jste sytí, a když se prostě jen snažíte přežít den.