Stabilizační techniky před EMDR jsou první a nejdůležitější částí terapeutického procesu, který připravuje klienta na samotné zpracování traumatu. Bez pevného pocitu bezpečí a vnitřních zdrojů se může během EMDR objevit retraumatizace a zhoršení symptomů. Tento článek ukazuje, jak vytvořit a upevnit bezpečné kotvy, jak pracovat s imaginací bezpečného místa a jak využít techniku trezoru, aby terapie byla skutečně bezpečná a efektivní.stabilizační techniky před EMDR jsou proto základ, na který stojí úspěšná celý proces.
Co jsou stabilizační techniky a proč jsou nezbytné?
Stabilizační techniky představují soubor metod, které pomáhají klientovi regulovat autonomní nervový systém, zvyšovat pocit kontroly a rozvíjet duální pozornost - schopnost soustředit se zároveň na trauma a na bezpečný odstup. V českém kontextu se tato fáze poprvé systematicky objevila v článku Psychiatrie pro Praxi (2005) a od té doby se stala standardní součástí EMDR výcviku.
U klientů s komplexním traumatem, disociací nebo slabou regulací může stabilizační fáze trvat 2 - 12 sezení. Jakmile jsou vytvořeny dostatečné zdroje, lze přejít k bilaterální stimulaci a zpracování traumatických vzpomínek. Bez této přípravy hrozí zvýšená úzkost, přetížení a dokonce i zhoršení PTSD příznaků.
Klíčové komponenty stabilizačních technik
Mezi nejčastěji používané komponenty patří:
- Bezpečné místo (safe place) - mentální lokace, kde se klient cítí naprosto v bezpečí a může do ní kdykoliv „vystoupit“.
- Technika trezoru (safe/vault) - psychologický „trezor“, kam se ukládají obtížné vzpomínky nebo emoce, aby byly dočasně „odloženy“.
- Grounding (zemědělení) - fyzické a smyslové cvičení, které přenáší pozornost zpět do těla a přítomnosti.
- Uklidňující dýchání - pomalu prodlužovaná výdechová fáze, která snižuje hyperarousal.
- Identifikace vnitřních i externích zdrojů podpory - osoba, místo, činnost, která poskytuje pocit stability.
Každá technika má strukturovaný protokol, který terapeut aplikuje v rámci bezpečného terapeutického prostředí.
Jak vybudovat bezpečné místo
1. Vytvoření prostoru: Na začátku sezení terapeut zeptá klienta, jaké prostředí vnímá jako nejvíce klidné (les, pláž, pokoj s krbem).
2. Vizuální detail: Klient popisuje barvy, zvuky, vůně a dotekové podněty.
3. Smyslová upevnění: Terapeut povzbuzuje k představě, že klient může do místa vstoupit a cítit se tam bezpečně.
4. Kontrola reality: Po několika minutách se klient vrátí do „normálního“ prostoru a zhodnotí, jak se cítí.
Studie z roku 2023 ukázaly, že u 82 % klientů, kteří vytvořili jasně definované bezpečné místo, se během první EMDR sezení snížila úzkost o 30 %.
Technika trezoru - uložit, ale nezapomenout
Trezor umožňuje klientovi „odložit“ silný emocionální materiál, aniž by se musel s ním v aktuálním sezení vypořádat. Postup:
- Identifikace intenzivního podnětu (např. připomínka traumatu).
- Vytvoření mentálního trezoru - představte si uzamčenou skříň, která je pod vaším dohledem.
- „Uložení“ podnětu: klient si představí, že vkládá vzpomínku do skříně a zavře dveře.
- Kontrola: po několika minutách se zeptá, zda je stále v bezpečí a zda se vrací k aktuálnímu tělu.
Klienti často uvádějí, že bez trezoru by první sezení s traumatickým obsahem bylo nepřekonatelné. V pražském fóru Terap.io (říjen 2023) jedna pacientka napsala: „Bez techniky trezoru bych nebyla schopna přežít první sezení s traumatem - věděla jsem, že můžu kdykoliv ‚zavřít dveře‘ a odložit to, co je příliš intenzivní.“
Grounding a dýchací cvičení
Grounding převádí pozornost z vnitřních myšlenek na tělesné pocity. Jednoduchý příklad: „Položte ruce na stůl, cítíte chlad a strukturu pod nimi? Nadechněte se, pomalu vydechněte a sledujte, jak se vaše tělo hýbe.“ Tento jednoduchý rituál lze opakovat během jakéhokoli sezení.
Uklidňující dýchání používá poměr 4‑7‑8 (nádech 4 s, zadržení 7 s, výdech 8 s). Klinické studie prokázaly, že po třech minutách takového dýchání se hladina kortizolu sníží až o 15 %.
Budování duální pozornosti
Duální pozornost je schopnost současně sledovat traumatický podnět a bezpečnou kotvu. Po zvládnutí technik bezpečného místa a trezoru může terapeut zavést libovolný blikový stimulus (např. pohyb prstu), který klient používá jako „kotvu“ během zpracování vzpomínky. Tím se snižuje riziko retraumatizace a zvyšuje kapacita pracovat s emocemi.
Integrace s dalšími terapeutickými přístupy
Stabilizační techniky se dají kombinovat s DBT (dialektická behaviorální terapie) - například pomocí „emocionální regulace“ v DBT lze posílit dýchací a grounding cvičení. Naopak Prolonged Exposure (PE) využívá přímé expozice bez předchozí stabilizace, což může být efektivní u jednorázových traumat, ale u komplexního traumatu je výsledek o 30‑40 % horší než při použití stabilizační fáze EMDR.
Praktické tipy pro terapeuty
- Absolvovat minimálně 30 h specializovaného školení v stabilizačních technikách (nové požadavky EMDR Europe, 2023).
- U klientů s komplexním traumatem cvičit stabilizační dovednosti 2‑3 krát týdně mimo sezení - deník může pomoci sledovat pokrok.
- Ujistit se, že klient ovládá alespoň tři techniky před zahájením fáze zpracování.
- Věnovat pozornost individuálním preferencím - děti reagují lépe na hmatové a zvukové kotvy, dospělí často upřednostňují vizuální.
- Vyhnout se zkracování stabilizační fáze pod 2 sezení, protože riziko selhání se zvyšuje o 25 % (analýza 120 kazuistik).
Porovnání stabilizační fáze a přímé expozice
| Aspekt | Stabilizační fáze (EMDR) | Přímá expozice (PE) |
|---|---|---|
| Časová náročnost | 30 % celkové terapie | 10‑15 % |
| Úspěšnost u komplexního traumatu | +30‑40 % | -10‑20 % |
| Riziko retraumatizace | Nízké (díky kotvám) | Vyšší |
| Počet sezení | 2‑12 (individuální) | 8‑16 |
Často kladené otázky
Proč nemohu rovnou přejít k zpracování traumatu?
Bez dostatečného pocitu bezpečí se může během EMDR objevit silná úzkost nebo retraumatizace. Stabilizační techniky pomáhají regulovat nervový systém a vytvořit duální pozornost, která je klíčová pro bezpečné zpracování.
Jak dlouho by měla stabilizační fáze trvat?
U jednoduchých traumat může stačit 2‑3 sezení. U komplexního traumatu nebo disociace se často pohybuje v rozmezí 4‑12 sezení. Více než 15 sezení může zbytečně oddalovat zpracování.
Mohu techniky používat i mimo terapii?
Ano. Klienti si mohou vytvořit denní rutinu - 5 minutové dýchání, krátké vizualizace bezpečného místa nebo „uzamčení“ nepříjemné myšlenky do trezoru. Pravidelná praxe zvyšuje jejich účinnost během sezení.
Co když klient nedokáže vytvořit funkční bezpečné místo?
Je potřeba použít více smyslových modalit - například kombinaci zvuků (šum moře), vůní (levandule) a hmatových podnětů (měkká deka). Někdy pomůže vytvořit několik menších bezpečných „zón“ místo jedné velké lokace.
Jak ověřím, že klient zvládl alespoň tři techniky?
Terapeut může použít krátký kontrolní dotazník: „Můžeš během stresové situace použít dýchání, bezpečné místo a trezor? Jaký ti z nich funguje nejlépe?“ Odpovědi a praktické ukázky během sezení jsou důkazem kompetence.
Stabilizační techniky před EMDR nejsou jen doplňkem - jsou pilířem bezpečné a úspěšné terapie traumatu. Když terapeut investuje čas do jejich správného nastavení, zvyšuje šanci, že klient během další fáze EMDR najde úlevu a dlouhodobou stabilitu.