Stojíte před výběrem psychoterapeuty a nevíte, kde začít? V Česku se v roce 2025 změnilo všechno - systém péče o duševní zdraví přestal být jen o psychiatrech a nemocnicích. Nyní máte tři jasné cesty, ale jen dvě z nich jsou hrazené z pojištění. A když se podíváte na čekací doby, zjistíte, že někdo čeká na první sezení více než čtyři měsíce - zatímco jiný si ho objedná za tři dny, ale zaplatí 8 500 Kč. Proč je to tak? A proč se některé služby považují za „méně hodnotné“, i když je potřebuje 68 % lidí?
Tři úrovně psychoterapie - co je co?
Od roku 2025 je v Česku psychoterapie rozdělena do tří jasných úrovní, každá s jinými pravidly, vzděláním a způsobem hrazení.
- Poradenská psychoterapie - je to ten nejčastější typ, který potřebujete, když se cítíte vyčerpaní, máte problémy ve vztazích nebo se potýkáte s úzkostí. Provozuje ji živnostník s minimálně 600 hodinami vzdělání. Nejde o léčbu diagnóz, ale o podporu, přípravu a prevenci. Nejsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Platíte je z vlastní kapsy nebo využijete příspěvek VZP - až 5 000 Kč na 10 sezení (max. 500 Kč za jedno).
- Lékařská psychoterapie - provozují ji lékaři, kteří absolvují 36 měsíců specializace po ukončení studia medicíny. Tato úroveň je určena pro komplexní případy - deprese, úzkostné poruchy, PTSD, bipolární porucha. Je plně hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Ale tady je problém: čekací doba na první sezení je v průměru 147 dní.
- Specializovaná zdravotnická psychoterapie - je pro psychology s magisterským titulem a 800 hodinami dalšího vzdělávání. Taktéž je hrazená z pojištění a je často jedinou možností pro děti a dospívající, kteří potřebují terapii, ale nejsou vhodní pro lékařskou specializaci. Tato úroveň je klíčová pro projekt „Péče o dětskou duši“.
Co si z toho odnést? Pokud potřebujete jen podporu, poradenská psychoterapie je vaše cesta. Pokud máte diagnózu a chcete, aby vás platilo pojištění, musíte čekat. A pokud máte dítě s problémy - většina dětských terapií už teď probíhá na této třetí úrovni.
Kdo platí a kolik?
Veřejné zdravotní pojištění pokrývá jen lékařskou a specializovanou zdravotnickou psychoterapii. A to ne úplně. Průměrná návratnost pro pojišťovny je 380 Kč za sezení. V Německu je to 650 Kč. Co to znamená? Zkrátka: lékaři a psychologové dostávají málo. A když dostávají málo, nechtějí přijímat pacienty z pojištění. Výsledek: dlouhé fronty.
Poradenská psychoterapie je výhradně soukromá. Ale VZP od ledna 2025 nabízí příspěvek - 5 000 Kč na 10 sezení. To znamená, že za 500 Kč za sezení zaplatíte jen 500 Kč z vlastní kapsy. Pro některé to je výhoda. Pro jiné - nestačí. Mnoho lidí nemá ani 500 Kč na jedno sezení. A to je ten největší problém: systém neřeší chudobu.
Na portálu dusevnizdravi.cz je 1 842 recenzí. Ty, co se léčí z pojištění, mají průměrné hodnocení 3,2/5. Hlavní stížnost? „Čekám už 5 měsíců.“ Ty, co platí soukromě, mají 4,6/5. „Rychle jsem dostal sezení, ale zaplatil jsem 8 500 Kč.“
Geografie a nedostatek lidí
Představte si, že máte psychoterapeuta na každých 12 500 obyvatel. To je poměr v Česku. Doporučený je 1:5 000. V Praze je to 1:7 200 - je to lepší, ale stále špatné. Na Moravě a ve Slezsku je to 1:21 500. V některých obcích na jihu Moravy neexistuje žádný registrovaný psychoterapeut vůbec.
Proč? Protože není kde vzdělávat. V celé ČR je jen 17 akreditovaných center pro specializovanou psychoterapii. A když se někdo vzdělá, musí najít supervizi - a ta stojí 1 200 Kč za hodinu. 68 % nových terapeutů říká, že to je pro ně největší překážka. A když nejsou lidé, nejsou ani služby.
Ministerstvo zdravotnictví odhaduje, že chybí 420 psychoterapeutů. A když se podíváte na data z ÚZIS, zjistíte, že počet diagnóz u dětí a dospívajících vzrostl o 34 % mezi lety 2020 a 2025. Potřeba roste rychleji než kapacity.
Co funguje? A co ne?
Projekt „Péče o dětskou duši“ je jediným úspěšným krokem. Od června 2025 je prvních 5 sezení pro děti do 18 let plně hrazeno - bez čekání, bez platby. Výsledek? V Praze už se děti dostávají k terapeutovi za 14 dní. V jiných městech to trvá 40 dní. Ale to je stále lepší než 147 dní, které dospělí čekají.
Telemedicína funguje. 92 % území Česka má přístup k online sezením. 41 % terapeutů je už přes Zoom nebo Teams. A 28 % nabízí doplňkové aplikace - např. MoodTools, která má hodnocení 4,3/5 na Google Play. To je moderní řešení pro ty, co nemají čas nebo cestu.
Ale pro dospělé s chronickými poruchami? Systém selhává. Není zde žádný projekt, který by řešil dlouhodobou podporu. Nejsou denní stacionáře, nejsou skupinové terapie, nejsou sociální pracovníci spojení s terapeutem. A to je přesně to, co říká Tomáš Kašpárek: „Bez změn v sociální politice, školství a zaměstnanosti se krize nezvládne.“
Co se děje dál?
Od 1. září 2025 můžou žádat o granty veřejné i soukromé organizace. Integrovaný regionální operační program vyčlenil 850 milionů korun na výstavbu center duševního zdraví a denních stacionářů. A v červnu 2025 bude vyhlášena výzva z Operačního programu Zaměstnanost Plus s 1,5 miliardou korun - na vytvoření pracovních míst pro lidi s duševními onemocněními.
Od 1. ledna 2026 se změní živnostenský zákon - poradenská psychoterapie bude jasně definována jako živnost s požadavkem na 600 hodin vzdělání. Ale 76 % terapeutů říká, že to je málo. Mělo by být 1 000 a více. A to je ten rozpor: systém chce být přístupný, ale nechce dát dostatečnou kvalitu.
Národní akční plán do roku 2030 slibuje „integrovanou péči“ - kde psychoterapie nebude jen v ordinaci, ale v školách, domovech pro seniory, pracovištích. To je cíl. Ale cesta k němu je dlouhá. A bez více lidí, více peněz a bez změny postoje společnosti - to nebude fungovat.
Co dělat teď?
Než začnete čekat na veřejnou terapii, zkontrolujte portál nzip.cz/dusevni-zdravi. Tam je seznam 1 247 registrovaných poskytovatelů. Filtrujte podle typu, vzdělání, jazyka, vzdálenosti. Pokud máte dítě - využijte „Péče o dětskou duši“. Pokud máte úzkost nebo problémy ve vztahu - zvažte poradenskou psychoterapii. VZP vám pomůže až na 5 000 Kč.
Pokud máte peníze - nečekejte. Soukromý terapeut vám pomůže rychleji. A pokud nemáte - kontaktujte neziskovky. Některé nabízejí terapii za symbolické platby nebo v rámci projektů podporovaných evropskými fondy.
Největší chyba? Čekat. Systém není dokonalý. Ale není ani nečinný. Je to systém, který se snaží. A vy můžete být součástí toho, aby se zlepšil - tím, že budete informováni, budete volit, budete hlasovat a budete říkat, že tohle je důležité.
Můžu si vybrat psychoterapeuta, i když se léčím z veřejného pojištění?
Ano. Pokud jste na čekací listině, můžete si vybrat konkrétního lékaře nebo psychologa, který je registrovaný v systému a přijímá pacienty z pojištění. Nejde o to, kdo vás „přiřadí“, ale o to, koho si vyberete z seznamu na nzip.cz/dusevni-zdravi. Ale musíte čekat na volné místo - a ten čas je většinou dlouhý.
Proč poradenská psychoterapie není hrazená z pojištění?
Protože zákon definuje „léčbu“ jen pro lékaře a specializované psychology. Poradenská psychoterapie je považována za „podporu“ a „prevenci“, ne za léčbu diagnózy. I když 68 % lidí potřebuje právě tuto úroveň - systém to neuznává jako „léčebný zákrok“. To je kontroverzní a mnozí odborníci tvrdí, že by měla být hrazená.
Je možné přejít z poradenské psychoterapie na lékařskou?
Ano, ale není to automatické. Pokud se zjistí, že máte diagnózu (např. deprese, úzkostná porucha), poradenský terapeut vás může přesměrovat k lékaři. Ale vy sami musíte požádat o převedení - a pak se dostanete na čekací listinu. Neexistuje přímý přechod mezi úrovněmi - systém je stále rozdělený.
Co když nemám peníze na soukromou psychoterapii?
Zkuste neziskové organizace - např. Česká asociace pro psychoterapii, Centrum pro duševní zdraví Brno, nebo projekt „Psychoterapie pro každého“. Některé nabízejí terapii za 100-300 Kč za sezení. Také můžete žádat o podporu z městského nebo obecního rozpočtu - některé města finančně podporují přístup k terapii pro občany v nouzi.
Je telemedicína stejně účinná jako osobní sezení?
Ano, podle studií z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (2025) je účinnost telemedicínské psychoterapie stejná jako osobní sezení u většiny poruch - úzkost, deprese, stres. Výjimkou jsou těžké případy, kde je potřeba fyzická přítomnost nebo když klient nemá klidné prostředí doma. Ale pro 80 % lidí je online terapie stejně dobrá - a mnohem rychlejší.