Online terapie už není jen záchranným krokem pro ty, kteří nemají jinou možnost. Dnes je to plnohodnotná alternativa k tradičnímu sezení s psychoterapeutem - a v mnoha případech i lepší volba. Pokud se ptáte, který formát je pro vás ten pravý, nejde jen o pohodlí. Jde o to, kde se cítíte nejbezpečněji, kde můžete otevřít to, co vás těží, a kde se vztah s terapeutem skutečně zrodí.
Co vlastně online terapie nabízí?
Online terapie je prostě sezení s terapeutem přes videohovor - pomocí Zoomu, Google Meetu, Skype nebo specializovaných českých platform, jako je Hedepy. Nejde o nahrávku nebo chat. Jde o skutečný rozhovor, kde vidíte, jak terapeut reaguje, kde můžete slyšet jeho hlas, sledovat výraz jeho obličeje. Studie z Velké Británie a další výzkumy, včetně těch z Masarykovy univerzity, potvrzují: při léčbě úzkosti, deprese, panických ataků nebo obsedantně-kompulzivní poruchy je účinnost online terapie téměř stejná jako u osobních sezení. Některé studie dokonce ukazují 50% zlepšení příznaků u klientů, kteří se drželi alespoň pěti sezeními.
Proč to funguje? Protože důvěra se nevytváří jen fyzickou přítomností. Vytváří se přes pravdu, přes konzistenci, přes to, že vás terapeut slyší - ať už přes obrazovku, nebo v kanceláři. Mnoho lidí, kteří začínali s pochybnostmi, říká, že online prostředí je pro ně dokonce příjemnější. Nejsou pod tlakem „jak to vypadá“, nemusí se obávat, že je někdo uvidí na chodbě, když jdou k terapeutovi. Vlastně se někdo otevře víc, když je v bezpečí svého pokoje.
Když se potkáte s terapeutem tváří v tvář
Osobní terapie má své nezaměnitelné výhody. Když sedíte naproti někomu, vidíte každý pohyb ruky, každý záblesk v očích, každé zadržení dechu. Neverbální komunikace - ta, která neříká slova, ale říká víc než slova - je silným nástrojem v terapii. Některé problémy, hlavně ty spojené s traumatem, sociálními fobiami nebo hlubokými emocionálními bloky, se lépe prohlížejí v reálném prostoru. Terapeut vidí, jak se vaše tělo napíná, když mluvíte o něčem těžkém. To je informace, kterou videohovor nevždy zachytí.
Navíc, osobní setkání může být důležité pro ty, kteří potřebují „přítomnost“. Někdo potřebuje cítit, že terapeut je skutečně tam - fyzicky. Že se nesetkáváte jen s obrazem na obrazovce, ale s člověkem, který vás slyší, vidí a neodchází do jiného místnosti, když se zavře dveře.
Co vás může zdržet v online terapii?
Ne všichni to mají lehké. Pokud bydlíte v malém bytě, kde není místo, kde byste mohli být sami, online sezení může být stresující. Hluk z ulice, děti, partner, psí štěkání - všechno to může přerušit tok rozhovoru. A technika? Pokud máte špatné připojení, neznáte aplikaci, nebo se vám obrazovka zhroutí při nejdůležitějším okamžiku - to může být odrazující.
Ještě větší výzvou je vytvoření hlubokého vztahu bez fyzické přítomnosti. Některí terapeuti říkají, že trvá déle, než se klient otevře online. A některí klienti to cítí taky. Zvlášť pokud jste v prvních sezeních, kdy ještě nevíte, jestli vám terapeut „sedí“. V takovém případě může být osobní setkání klíčové.
Kdo vyhrává - flexibilita nebo přítomnost?
Představte si to takto: máte práci, děti, staré rodiče, náročný den. Cestování na terapii by vás stálo hodinu času, 300 korun na benzín a náladu, kterou už nemáte. Online terapie vám to všechno ušetří. Můžete se připojit z kuchyně, z auta, z chalupy, kde jste na víkendu. To není jen pohodlí. To je přístupnost. A pro mnoho lidí v Česku, zejména v venkovských oblastech nebo pro ty, kteří mají omezenou mobilitu, je to jediná možnost, jak vůbec dostat pomoc.
Ale co když potřebujete něco, co se nedá přenést přes obrazovku? Například terapii pro poruchy sociálního styku, kde je důležité procvičovat reálné interakce? Nebo pro komplexní trauma, kde je potřeba tělesně zaměřená práce? Tam může být osobní terapie nezbytná.
Co říkají lidé, kteří to vyzkoušeli?
Podle platformy Hedepy, která je jednou z největších v Česku, 37 % lidí přestane s terapií po prvním sezení - ale to platí pro oba formáty. Kdo se však drží alespoň pěti sezení, má více než čtyřnásobně vyšší šanci na výrazné zlepšení. To znamená: klíč není formát, ale trvání.
Spousta lidí, kteří začali s online terapií, říká: „Na začátku jsem si myslel, že to nebude stejné. Ale po třetím sezení jsem přestal přemýšlet o technice. Začal jsem přemýšlet o sobě.“ Někteří si dokonce vybírají online terapii, protože se cítí bezpečněji. A někdo, kdo byl dříve v terapii osobně, teď přechází na online, protože mu to dává více prostoru.
Jak si vybrat?
Není žádný „správný“ způsob. Je jen ten, který vám funguje. Zkuste si odpovědět na tyto otázky:
- Máte místo, kde můžete být sami a nezvukováno během sezení? Pokud ne, online terapie vám může být náročná.
- Máte stabilní internet a zkušenosti s videohovory? Pokud ne, začněte s jedním sezením, abyste si to vyzkoušeli.
- Cítíte se víc otevřeně, když jste doma? Nebo vás těží, když se terapeut nevidí celý?
- Máte nějakou zdravotní nebo logistickou překážku, která by vám bránila v návštěvě kanceláře? Pokud ano, online je jasná volba.
- Co vás víc těží - úzkost, trauma, problémy ve vztazích? Některé problémy se lépe řeší osobně.
Nezapomeňte: některé platformy, jako Hedepy, nabízejí záruku vrácení peněz, pokud první sezení nevyhovuje. To znamená, že můžete vyzkoušet online terapii bez rizika. A pokud si budete myslet, že potřebujete něco víc - můžete se s terapeutem domluvit na jednom osobním setkání během celého procesu. Některé terapeuty to vůbec doporučují jako „připojení“.
Co bude dál?
Budoucnost psychoterapie není „online“ nebo „osobní“. Budoucnost je hybridní. Lidé budou kombinovat oba formáty podle potřeby. Třeba sezení online během týdne a jedno osobní sezení za měsíc. Nebo naopak: začít osobně, když je potřeba hluboké zavedení, a pak pokračovat online, když je vztah upevněný.
Co je jasné? Terapie už není jen pro ty, kdo si mohou dovolit hodinu na cestu, týden na čekání a vysokou cenu. Díky online formátu se stává přístupnější. A to je důležité. Protože když se někdo rozhodne pro terapii, nezáleží na tom, zda je to přes obrazovku nebo na křesle. Záleží na tom, jestli se mu podaří začít mluvit - a jestli ho někdo slyší.