Online terapie pro osoby se zdravotním znevýhodněním: Jak zabezpečit přístupnost a efektivitu

Online terapie není jen videohovor - je to otázka přístupnosti

Představte si, že potřebujete terapii, ale nemůžete vyjít z domu. Že vás bolesti v kloubech drží na židli, že zrak vám pomalu mizí nebo že každá cesta ven je psychickým výzvou. Osobní terapie je pro vás nemožná. A pak najdete online terapii. Zdá se, že to je řešení. Ale není. Pokud platforma neumí přizpůsobit se vašim potřebám, online terapie vás nezachrání - vyhodí vás ven. Ne protože jste „málo schopní“, ale protože systém nebyl navržen pro vás.

Online terapie pro osoby se zdravotním znevýhodněním není jen přesun klasické terapie na obrazovku. Je to úplně nový způsob práce, který vyžaduje změnu v hlavě terapeuta, v návrhu technologie a v celém přístupu k lidem. Není to o tom, jak dobře funguje Zoom. Je to o tom, jak dobře funguje terapeutický vztah v prostředí, které bylo pro většinu lidí navrženo bez ohledu na rozdíly.

Co znamená „přístupná“ online terapie?

Přístupnost není jen přidání popisků k videu nebo zvětšení písma. Je to celý systém. Klient s poruchou zraku potřebuje, aby stránka četla nahlas správně - ne jen text, ale tlačítka, ikony, i nápovědy. Klient s motorickým omezením potřebuje, aby se dalo ovládat pomocí hlasu nebo jediného tlačítka. Klient s autistickým spektrem může potřebovat předem připravený scénář sezení - co se bude dít, kdo bude mluvit, jak dlouho.

Platforma musí být kompatibilní s čtečkami obrazovky, musí umožňovat přepínání mezi textem a hlasem, musí mít možnost zpomalit nebo zastavit video bez přerušení spojení. A to všechno musí fungovat bez komplikací - ne v případě, že se klient ozve, ale hned od prvního kroku. Většina online terapeutických služeb v Česku toto neumí. A to je problém.

Terapeutický vztah na dálku - jak ho vytvořit, když nevidíte celé tělo?

Ve vlastní terapii vidíte, jak klient při hovoru přikývne, jak se zatváří, jak se uvolní v křesle. Online to všechno může být ztraceno. Zvlášť u lidí se znevýhodněním, kteří mohou mít omezenou výraznost obličeje nebo nesprávnou posturu. Terapeut musí naučit sluchat jinak. Sluchat ticho. Sluchat pauzy. Sluchat, když klient přestane mluvit, protože se snaží najít slova. Sluchat, když se něco změní v dýchání - i když to nevidíte.

Nejběžnější chyba? Terapeut předpokládá, že pokud klient neodpovídá, je nezajímavý nebo nechce pracovat. Většinou je to jen - nemá možnost odpovědět rychle. Nebo má potřebu přemýšlet déle. Nebo je příliš unavený z toho, že celý den musí překonávat bariéry. Terapeut musí být trpělivý. A musí to umět říct. „Nechám ti čas. Můžeš mi říct, když budeš připraven.“ Toto jednoduché tvrzení může být pro někoho první skutečnou podporou za celý život.

Které metody fungují nejlépe?

Není jedna metoda, která funguje pro všechny. Ale některé se ukázaly jako výjimečně účinné v online prostředí.

• Snoezelen terapie - nejde o „kouzelnou“ metodu, ale o systematické vytváření bezpečného smyslového prostředí. Terapeut vám pošle balíček s textilními prvky, světly, zvuky - a společně s vámi vytvoříte vlastní „bezpečný kout“ doma. Může to být i jen zvuk deště, který přehráváte přes sluchátka, zatímco terapeut sedí na obrazovce a mlčí. A to stačí.
• Ergoterapie online - nejde o to, jak si připravíte snídani. Je to o tom, jak si najdete způsob, jak si připravíte snídani sám. Terapeut vám pomůže přizpůsobit kuchyňské nástroje, naučí vás používat hlasové asistenty, navrhne jednoduché postupy, které vám umožní nezávislost. To je síla ergoterapie - ne přizpůsobení vám, ale přizpůsobení světa kolem vás.
• Textová terapie - není jen pro krizové případy. Pro mnoho lidí s poruchami řeči, autistickým spektrem nebo se ztrátou jazykových schopností je psaní lepší než mluvení. Textová terapie umožňuje přemýšlet, opravovat, předávat emoce bez tlaku na okamžitou odpověď. Někdy je to jediný způsob, jak se někomu opravdu říct.

Co se děje s terapeuty?

Terapeut, který pracuje s lidmi se znevýhodněním, potřebuje jiné dovednosti než ten, co pracuje s obyčejnými klienty. Není to jen o vědomostech - je to o přístupu. Musíte umět nechat klienta vést. Musíte umět čekat. Musíte umět přiznat, že nevíte. A musíte umět požádat o pomoc - od klienta, od kolegů, od techniků.

V Česku existuje vzdělávací kurz Síla prvních sezení, který je první systematickou snahou o přípravu terapeutů pro online práci s touto skupinou. Je rozdělen do jedenácti krátkých videí, které se nezaměřují jen na techniku, ale na lidský kontakt. Jak vytvořit důvěru, když nemůžete podat ruku? Jak zjistit, že klient rozumí, když neodpovídá? Jak reagovat, když se klient v průběhu sezení zhroutí a nemůže říct proč?

Tento kurz není pro „zkušené“ - je pro každého, kdo chce pracovat s lidmi, kteří nejsou jako většina. A to je klíč. Terapie není o tom, aby byli klienti „normální“. Je o tom, aby byl systém dostatečně flexibilní, aby se mohl přizpůsobit jim.

Proč to všechno dělat?

Někdo říká: „Proč nechat lidi doma? Proč nezajistit přístup k terapii naživo?“ Ale to je jako říct: „Proč nechat lidi s paralýzou doma? Proč nezajistit jim rampy?“

Online terapie není náhradou. Je to příležitost. Pro někoho je to jediná možnost, jak dostat psychologickou pomoc. Pro někoho je to první krůček k tomu, aby se znovu cítil člověkem. Pro někoho je to to, co mu umožní nejen přežít, ale žít.

Státy investují do ramp, do vozíků, do přizpůsobených škol. Ale když se lidé s postižením snaží dostat k psychologické podpoře, stále se setkávají s tím, že „to není připraveno“. A to je největší diskriminace - když se někdo snaží pomoci, ale systém ho zastaví, protože je „málo pohodlný“.

Kde začít?

Než se někdo rozhodne pro online terapii, musí zjistit tři věci:

1. Je platforma přístupná? Můžete ji ovládat pomocí klávesnice? Čte se vám nahlas? Můžete změnit barvu pozadí? Je možné zastavit video bez výpadku?
2. Terapeut má zkušenosti? Ne každý, kdo dělá videohovory, umí pracovat s lidmi se znevýhodněním. Ptát se: „Máte zkušenosti s klienty s [typem postižení]?“ a „Jak upravujete sezení pro různé potřeby?“
3. Je tam možnost testovacího sezení? Některé služby umožňují 15 minut zdarma, aby jste zkontrolovali, zda vám platforma funguje. Nejde o to, jestli vás terapeut baví - jde o to, jestli vás technologie nevylučuje.

Nezapomeňte: právo na psychologickou pomoc není záležitostí schopnosti chodit do kanceláře. Je to základní lidské právo. A pokud online terapie má být opravdu inkluzivní, musí být navržena pro každého - nejen pro ty, kdo se do ní vejdou.