Představte si situaci, kdy si jako klient chcete vrátit k důležitému poznatku z terapie, ale zapomněli jste si ho zapsat. Nebo naopak, terapeut chce nahrávku použít pro supervizi, aby svou práci vylepšil. V digitální době se nahrávání sezení stalo dostupným, ale zároveň extrémně citlivým tématem. Stačí jedno špatné nastavení v Zoomu nebo chybějící podpis v dokumentech a z užitečného nástroje se stane právní a etický problém. Online terapie je forma psychologické pomoci poskytovaná prostřednictvím videokonferenčních systémů, která umožňuje flexibilitu, ale vyžaduje specifické bezpečnostní standardy.
Aby nahrávání pomáhalo a neškodilo, musí být založeno na naprosté transparentnosti. V tomto textu si rozebereme, kdo může nahrávání v českém prostředí požadovat, jak vypadá správný souhlas a jak zabezpečit data, aby nedošlo k jejich úniku.
Kdo vlastně nahrávání iniciuje?
V mnoha oblastech bývá zvykem, že nahrávku spustí ten, kdo proces řídí. V psychoterapii je to ale přesně naopak. Podle standardů České komory psychologů
profesní organizace zastupující psychology v ČR, která definuje etické standardy a pravidla praxe , je zásadním pravidlem, že klient musí explicitně požádat terapeuta o povolení k nahrávání sezení. Terapeut by neměl nahrávání nabízet jako standardní součást služby, aby neovlivnil autenticitu vyjadování klienta.Proč je to tak? Pokud by terapeut nahrával každé sezení, mohl by u klienta vyvolat pocit být sledován, což paradoxně může zhoršit terapeutický vztah. Na druhou stranu, když nahrávání přichází z potřeby klienta, může to efektivitu terapie zvýšit až o 23 %. Pomáhá to s aplikací technik v běžném životě a dává pocit bezpečí, že nic důležitého nepřišlo vnukem.
Právní rámec a GDPR: Co musí terapeut vědět
Nahrávání sezení není jen o „stisknutí tlačítka“, je to zpracování velmi citlivých osobních údajů. Zde vstupuje do hry GDPR
Obce obecné nařízení o ochraně osobních údajů EU, které reguluje způsob sběru a uchovávání dat . Konkrétně článek 9 odst. 2 písm. h) umožňuje zpracování citlivých údajů pro účely prevence nebo léčby nemocí, ale pouze za přísných podmínek.Kromě GDPR musí terapeuti v ČR dbát na zákon č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách. Ten stanovuje, že dokumentace (a tedy i audio/video záznamy, pokud jsou součástí dokumentace) musí být uchovávána minimálně 10 let. To znamená, že terapeut nemůže nahrávku prostě smazat hned po skončení terapie, pokud se s ní dohodli, že bude součástí záznamu o průběhu léčby.
Jak vypadá správný souhlas s nahráváním?
Ústní dohoda „ano, klidně si to nahrajte“ v profesionální terapii nestačí. Potřebujete písemný souhlas, který je jasný a srozumitelný. Podle doporučení CZAP
Česká asociace psychoterapeutů, sdružení zaměřené na kvalitu a etiku psychoterapeutických služeb , by měl kvalitní souhlasový formulář obsahovat těchto sedm bodů:- Účel nahrávání: Jde o edukaci klienta, supervizi terapeuta nebo archivaci průběhu?
- Doba uchování: Kdy přesně bude nahrávka smazána?
- Podmínky přístupu: Kdo jiný kromě terapeuta může nahrávku slyšet (např. supervizor)?
- Možnost odvolání: Klient může souhlas s nahráváním kdykoliv zrušit.
- Způsob zničení: Jak bude zajištěno, že data budou nenávratně smazána?
- Přenos dat: Pokud terapeut používá cloud v USA, musí klient vědět, že data opouštějí EU.
- Právo na kopii: Klient má právo požádat o svůj záznam.
| Typ nástroje | Příklady | Bezpečnost dat | Soulad s GDPR/Zdravotnictvím |
|---|---|---|---|
| Specializované platformy | TheraPlatform, SimplePractice | Vysoká (End-to-end šifrování) | Plně kompatibilní |
| Obecné videokonference | Zoom, Microsoft Teams | Střední (závisí na nastavení) | Částečný / Vyžaduje BAA smlouvu |
| Místní nahrávání | Lokální disk / Flash disk | Nízká (riziko ztráty/krádeže) | Rizikové bez šifrování disku |
Technická bezpečnost: Kde nahrávky nepatří
Největší chybou je nahrávat sezení do běžného cloudu, jako je Google Drive nebo Dropbox v nezašifrovaném režimu. Pro profesionální online terapii je nezbytné používat nástroje s end-to-end šifrováním. To znamená, že data jsou zašifrována na zařízení odesílatele a dešifrována až na zařízení příjemce - nikdo cestou (ani poskytovatel služby) nemá přístup k obsahu.
V praxi se často setkáváme s tím, že terapeuti kombinují systémy. Pro 78 % z nich je ideální dvojí zálohování: interní nahrávání do zabezpečeného počítače a následný přenos do šifrovaného cloudového úložiště. Důležité je mít připravený „plán B“. Co uděláte, když nahrávání během sezení spadne? Etika vyžaduje, abyste to klientovi okamžitě oznámili a v záznamu zdokumentovali důvod přerušení.
Rozpor mezi teorií a praxí
Když se podíváme na data, zjistíme, že realita není vždy růžová. Průzkumy ukazují, že až 41 % terapeutů v ČR nahrává sezení bez explicitního písemného souhlasu. To je vážné porušení etického kodexu, které může vést k disciplinárním dopadům nebo ztrátě důvěry klienta. Na druhé straně 89 % klientů vnímá nahrávání jako benefit, který zvyšuje jejich zapojení do procesu.
Tato propast v kvalitě služeb se měla změnit s novou vyhlškou Ministerstva zdravotnictví (č. 424/2024 Sb.), která od 1. ledna 2025 sjednocuje pravidla pro telemedicínské služby. Cílem je, aby každý klient, ať už jde k terapeutovi v Brně nebo v Praze, měl stejnou úroveň ochrany svých dat. Očekává se, že tato standardizace sníží počet etických stížností až o 40 %.
Kdy nahrávání doporučujeme a kdy raději ne?
Nahrávání není univerzální nástroj. Existují situace, kdy je vysoce přínosné, a takové, kde může být kontraproduktivní.
Doporučujeme v případě:
- Kognitivních potíží klienta (zapomínání), kde nahrávka slouží jako externí paměť.
- Kříslové intervence, kde je důležité přesně zachytit dynamiku krizového stavu.
- Výuku a supervizi (za plného souhlasu), kde terapeut pracuje na svém růstu.
Nevdoporučujeme v případě:
- Klientské paranoidnosti nebo silné nedůvěry, kde nahrávání může vyvolat pocit sledování.
- Prvních sezení, pokud není vztah dostatečně stabilní.
- Situací, kdy klient vykazuje silnou potřebu kontroly (nahrávání by mohlo posílit tendenci „analýzy“ namísto „prožívání“).
Může terapeut nahrávat sezení bez vědomí klienta pro účely supervize?
Rozhodně ne. To by bylo hrubé porušení etického kodexu a pravděpodobně i zákona o ochraně osobních údajů. Jakékoli nahrávání, i pro účely vzdělávání terapeuta, vyžaduje explicitní, informovaný a písemný souhlas klienta.
Jak dlouho musím nahrávky z terapie uchovávat?
Pokud je nahrávka považována za součást zdravotnické dokumentace, zákon č. 372/2011 Sb. stanoví minimální dobu uchování 10 let. Konkrétní lhůty by však měly být transparentně uvedeny v souhlasovém formuláři podepsaném klientem.
Smykáme s nahrávkami v Zoomu, je to bezpečné?
Standardní verze Zoomu nemusí být plně v souladu s přísnými požadavky na zdravotnická data. Doporučuje se používat buď specializované platformy jako TheraPlatform, nebo zajistit šifrované úložiště a používat pouze nahrávání na lokální disk s následným šifrováním souborů.
Může klient požádat o smazání nahrávky uprostřed terapie?
Ano, souhlas s nahráváním může být kdykoliv odvolán. Terapeut by měl v takovém případě nahrávku smazat (pokud není zákonem vyžadována jako součást dokumentace) a zapišit tuto změnu do záznamu o průběhu terapie.
Co dělat, když nahrávka během online sezení selže?
Terapeut by měl okamžitě informovat klienta o technické chybě. Je důležité transparentně komunikovat, co se stalo, a následně v terapeutickém záznamu zdokumentovat důvod přerušení nahrávání, aby byla zachována kontinuita procesu.
Další kroky pro terapeuty a klienty
Pokud jste terapeut a chcete nahrávání implementovat, doporučujeme absolvovat specializované školení v oblasti kyberbezpečnosti a etiky digitální komunikace (např. kurzy zaměřené na specifika online terapie). Připravte si standardizovaný souhlasový formulář a vyberte platformu, která nabízí end-to-end šifrování.
Pokud jste klient a uvažujete o nahrávání, neváhejte o tom terapeuta požádat. Je to vaše právo a nástroj, který může výrazně urychlit váš pokrok. Pamatujte ale, že základem je vaše pocitová bezpečnost - pokud vás nahrávání jakýmkoliv způsobem stresuje, je lepší se mu vyhnout.