Všimli jste si, že během sezení u psychoterapeuta se vám občas zachytí slzy? Přemýšlíte, jestli je to normální, nebo jestli byste měli raději vše pod kontrolou. Odpověď je jednoduchá - slzy jsou často právě tím, co terapie odemkne. V tomto článku rozebíráme, proč je pláč v terapii přirozený, jak ho může terapeut podpořit a co z toho můžete získat vy, jako klient.
Klíčové body
- Pláč je legitimní součástí psychoterapeutického procesu.
- Empatie a zrcadlení terapeuta tvoří bezpečný rámec pro vyjádření emocí.
- Různé terapeutické modely (Rogers, Gestalt, integrativní) mají specifické techniky pro práci s pláčem.
- Strach z „emocionální povodně“ lze zmírnit konkrétními přípravnými kroky.
- Pokud jsou slzy příliš intenzivní nebo časté, může být potřeba další odborný zásah.
Emoce a psychoterapie - co to vlastně znamená?
Psychoterapie je proces, který využívá verbální i neverbální komunikaci, aby pomohl klientovi zpracovat vnitřní konflikty a změnil nefunkční vzorce chování. Emocionální projevy - od úsměvu po pláč - jsou v tomto prostoru nejen povoleny, ale i očekávány. Empatie, která se v psychoterapeutickém výzkumu popisuje jako schopnost vcítit se do prožitků klienta, vytváří most mezi slovy a tělesnými signály.
Proč je pláč užitečný? - vědecké i praktické pohledy
Pláč spouští autonomní reakci těla: uvolňuje endorfiny, snižuje hladinu stresového hormonu kortizolu a aktivuje parasympatický nervový systém. Studie z roku 2023 ukazují, že po emocionálním vyprázdnění dochází ke zlepšení kognitivní flexibility a lepší schopnosti řešit problémy. V terapeutickém kontextu pláč často signalizuje, že klient se dostal k hlubokému, dříve potlačenému materiálu, což je klíč k „vnitřnímu přelomení“.
Fáze terapie a kdy se objevuje pláč
| Fáze | Hlavní cíl | Projev emocí (včetně pláče) |
|---|---|---|
| Zpověď | Identifikovat bolestivé události | První slzy, výlev frustrace |
| Vysvětlení | Objasnit souvislosti | Pláč při uvědomování si významu |
| Výcvik | Naučit nové dovednosti | Intenzivnější prožívání, kontrolovaný pláč |
| Transformace | Integrace nových perspektiv | Uvolnění, často spojené s hlubokým brečením |
Model Carla Rogerse (7 stádií) a Jungova čtyři základní stadia (zpověď, vysvětlení, výcvik, transformace) potvrzují, že pláč se nejčastěji objevuje v první a poslední fázi - tedy když klient poprvé otevřeně přiznává bolest a když dosahuje konečného vnitřního uvolnění.
Roli terapeuta: empatie, zrcadlení a bezpečný rámec
Empatie je schopnost terapeuta vcítit se do klientových prožitků a adekvátně na ně reagovat. Zrcadlení (reflektující empatie) pomáhá klientovi uvědomit si, že jeho slzy mají smysl - terapeut je „vidí“ a nehodnotí. Podle studie z Masarykovy univerzity (2014) taková zpětná vazba snižuje strach z odsouzení a umožňuje volnější projevy.
Dále je důležitá mentalizace - schopnost rozpoznat a pojmenovat vlastní i cizí myšlenky a pocity. Terapeut, který podporuje mentalizaci, pomůže klientovi pochopit, proč slzy přicházejí, a jaký mají vztah k konkrétním myšlenkám.
Jak si připravit místo pro slzy - praktické tipy pro klienta
- Udělejte si před sezením krátkou „check‑in“ myšlenkovou - co vás dnes trápí?
- Vyberte si pohodlnou polohu, dýchejte pomalu a zaměřte se na tělesné pocity (např. napětí v hrudníku).
- Vědomě povolte slzy - pokud se objeví, nechte je téct, aniž byste je potlačovali.
- Po sezení si zapište, co jste prožili. To pomůže udržet vnitřní procesy mimo hlavu a mimo terapeutické „přetížení“.
Obavy z „emocionální povodně“ a jak je zvládat
Jedna z běžných starostí je, že slzy mohou „přehlušit“ racionální myšlení nebo že terapeut bude „přetížený“. Skutečnost je taková, že terapie je navržena právě pro to, aby taková „povodeň“ mohla odejít v kontrolovaném prostředí. Flatus vocis označuje prázdný, odosobněný popis události bez emocí. Když se takové „prázdné“ vyprávění nahrazuje skutečným prožíváním a slzami, dochází k hlubšímu uvolnění a terapeutickému posunu.
Techniky, které usnadňují práci s pláčem
Gestalt terapie nabízí konkrétní cvičení, např. „práce s tělem“ - klient vnímají napětí v ramenou a poté je propojí s pocity strachu či studu. V takovém momentu často vyjde slza jako přirozená reakce.
Integrativní terapie spojuje tělesné i mentální techniky, např. mindfulness zaměřený na dech a souběžný dialog s terapeutem. Tento přístup podporuje vědomé prožívání slz bez rezistence.
Kdy je potřeba obrátit se na další odborníka
Pokud vám pláč během terapie přichází tak často, že vás vyčerpává, nebo pokud po sezení zůstáváte dlouhodobě demotivovaní, může být vhodné zvážit doplňkovou podporu (např. psychiatrické vyšetření, farmakoterapie). V některých případech se může jednat o příznak vážnějšího poruchy regulace emocí, kterou je dobré probrat s hlavním terapeutem.
Shrnutí - co si odnést
Pláč v psychoterapeutické ordinaci není selhání, ale signál, že se vám podařilo proniknout pod povrch povrchových příběhů. Díky empatii, zrcadlení a technikám, které podporují tělesné prožívání, se slzy mění v nástroj pro hlubší vhled. Pokud se necháte vést terapeutem a připravíte si prostor pro autentické emoce, můžete očekávat rychlejší a trvalejší změny.
Často kladené otázky
Je normální plakat už na první sezení?
Ano. První sezení často slouží jako „zpověď“, kde se odhalují potlačené události. Slzy v tomto okamžiku ukazují, že klient už začíná pracovat s autentickým prožíváním.
Mám strach, že terapeut bude zmatený, pokud budu brečet?
Profesionální terapeut je vyškolený, aby takové projevy rozpoznal a využil je jako diagnostický materiál. Většina terapeutů aktivně podporuje bezpečné vyjádření emocí.
Jak poznám, že jsou slzy „užitečné“ a ne jen „přetížení“?
Užitečný pláč přichází s pocitem úlevy nebo nového porozumění po sezení. Pokud po slzách zůstává pocit vyčerpání a nejasnosti, může být vhodné požádat terapeuta o další zpracování.
Mohu si v domově připravit „pláčový rituál“ před sezením?
Ano. Krátká meditace zaměřená na dech, zapisování myšlenek nebo poslouchání hudby, která vás oslovuje, může podpořit otevřenost během terapie.
Co dělat, když během sezení slzy přestanou?
Přestává-li slzy proudit, ale přetrvává napětí, můžete požádat terapeuta o další dotazování na tělesné pocity nebo o jinou techniku (např. prázdné židle).