Mám jít na psychoterapii? Kdy je terapie vhodná a pro koho je určena

Chcete jít na psychoterapii, ale nevíte, jestli to má smysl? Nejste si jistí, jestli vaše problémy jsou „dostatečně vážné“? Mnoho lidí v Česku si toto otázku klade - a často ji potlačí. Proč? Protože stále přetrvává názor, že psychoterapie je něco pro „cvoky“ nebo pro ty, kdo nemají život pod kontrolou. Ale pravda je jednoduchá: psychoterapie není pro ty, kdo jsou „špatní“. Je pro ty, kdo chtějí lépe pochopit, proč jsou tak, jak jsou.

Co vlastně psychoterapie je?

Psychoterapie není radění, jak máte žít. Není to návod, jak se vyhnout bolesti. Je to prostor, kde se s někým, kdo je vycvičený naslouchat, podíváte na to, co vás trápí - bez soudů, bez rychlých řešení. Je to rozhovor, který se opakuje týden co týden, a postupem času vás přivádí k tomu, že pochopíte, proč se opakují stejné situace ve vašem životě. Třeba vždycky se vztahy končí stejně. Nebo vždycky cítíte, že jste „málo“ - a to i když všechno vypadá dobře.

V České republice se psychoterapie systematicky rozvíjí od 90. let 20. století. Dnes máme přes 3 500 registrovaných terapeutů. Většina z nich jsou ženy, ale muži se do terapie stále častěji obrací. Nejčastější směr je kognitivně behaviorální terapie (KBT) - přibližně 45 % terapeutů ji používá. Ta se zaměřuje na to, jak vaše myšlenky ovlivňují vaše chování a pocity. Ale existují i jiné přístupy: psychodynamická terapie, která hledá kořeny problémů v minulosti, humanistická, která vás podporuje v hledání smyslu, nebo systémová, která se dívá na vaše vztahy - s rodinou, partnerem, kolegy.

Kdy je terapie opravdu vhodná?

Není potřeba, abyste byli na pokraji zhroucení. Stačí, když se cítíte „zatlačení“ déle než dva týdny. Pokud se vám stále opakuje něco z tohoto seznamu, měli byste zvážit terapii:

• Neustálá úzkost, která vás neopouští - více než šest měsíců
• Opakující se deprese - nejen „špatný den“, ale dlouhodobý pocit bezmoci, nechutenství, předčasné probouzení
• Chronická bolest, kterou lékaři neobjeví - třeba hlavě, zádech, žaludku - bez fyzické příčiny
• Opakující se špatné vztahy - třeba vždycky se vydáváte za někoho, kdo vás zneužívá
• Neustálé pocit, že jste „něco špatně“, i když ostatní říkají, že jste v pořádku
• Problémy, které omezují vaši schopnost pracovat, být s rodinou, mít přátele

Nejčastější příčiny, proč lidé přijdou, jsou úzkost a deprese. Podle dat z roku 2022 je postiženo až 17 % obyvatel Česka. Ale nejde jen o poruchy. Mnoho lidí přichází, protože chtějí lépe pochopit, proč se v životě stále opakují stejné chyby. Třeba žena, která se potřetí rozvádí s mužem, který příliš pije. Terapie jí neřekne, jak najít „správného muže“. Ale pomůže jí pochopit, proč se vůbec přitahuje k lidem, kteří ji zneužívají. A to je změna, která může přerušit celý cyklus.

Co se stane na prvním sezení?

Nejste připraveni na to, co vás čeká? Dobře. První sezení není o tom, abyste všechno vyprávěli. Je to o tom, abyste se setkali s terapeutem a zjistili, jestli se vám mezi vámi vytvoří prostor, ve kterém se můžete cítit bezpečně. Mnoho lidí říká, že po prvním sezení cítí úlevu - protože konečně někomu řekli, co v sobě dlouho tajili. A terapeut je vyslechl - neodsoudil, neříkal „to je hloupost“, neřešil to rychle.

Terapeut neříká: „Udělej to tak.“ Říká: „Co to pro tebe znamená?“ Nebo: „Když to říkáš, co se v tobě děje?“ Tento přístup je klíčový. Nejde o to, abyste získali návod. Jde o to, abyste se naučili sami sebe lépe slyšet.

Je terapie jen pro ty, kdo mají „velké problémy“?

Nikoli. Terapie není jen pro ty, kdo se „zhroutili“. Je také pro ty, kdo se cítí „ztracení“. Pro ty, kdo mají přesně všechno - práci, rodinu, peníze - ale přesto se cítí prázdní. Pro ty, kdo se ptají: „Je to všechno?“

Je to také pro lidi z pomáhajících povolání - učitelé, zdravotníci, sociální pracovníci. V Česku postihuje syndrom vyhoření 28 % zaměstnanců. Terapie jim pomáhá nejen zvládnout stres, ale pochopit, proč se vůbec vyhoří. A to je prevence - ne reakce na krizi.

Nejde o to, kolik máte problémů. Ale jestli je vaše duševní zdraví omezují v každodenním životě. Pokud se cítíte vyčerpaní, nezvládáte emoce, máte problémy s vztahy - terapie vám může pomoci. I když nemáte diagnózu. I když „to vypadá, že by to mělo být lepší“.

Co se stane, když se necháte v terapii?

Změny nejdou rychle. Mnoho lidí čeká, že po třech sezeních budou „vyléčení“. Ale průměrně lidé začínají cítit výraznější změny až po 8-12 sezeních. 70 % klientů ukončí terapii do 12 měsíců. Některé metody, jako KBT, mají jasnou strukturu - třeba 12-20 sezení. Jiné, jako psychodynamická terapie, mohou trvat roky. Záleží na tom, co hledáte.

Co se může změnit? Můžete začít:

• Pochopit, proč se vztahy opakují
• Snížit úzkost - ne vymizí úplně, ale už vás nezabíjí
• Už nečíst v očích druhých: „Nemám právo být“
• Už nevyhýbat se situacím, které vás dříve děsily
• Cítit se více „sebou“ - ne podle toho, co od vás ostatní očekávají

Nejde o to, že se stane z vás někdo jiný. Jde o to, že se stáváte tím, kdo jste - bez toho, aby vás to vždycky nějak zničilo.

Co stojí psychoterapie v ČR?

Cena sezení se pohybuje od 600 do 2 000 korun. Průměr je kolem 1 100 Kč. Většina terapeutů pracuje soukromě. Ale Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) pokrývá část nákladů - pokud máte diagnostikovanou poruchu, jako je deprese nebo úzkostná porucha. Můžete mít až 50 sezení ročně, ale potřebujete schválení od lékaře. Některé státní centra nebo univerzitní kliniky nabízejí levnější sezení - někdy i za 600-800 Kč.

Online terapie je v Česku stále novinka. V zahraničí je běžná. Ale v Česku se o ní diskutuje s opatrností. Prof. Radek Ptáček upozorňuje, že pokud se klient dekompenzuje - třeba v noci, kdy má nával úzkosti - online prostředí nemusí poskytnout okamžitou pomoc. Pokud si vyberete online terapii, ujistěte se, že terapeut má záruku, že v případě krize vás přesměruje na bezpečný kontakt.

Co je rozdíl mezi psychoterapií a poradenstvím?

Poradenství je jako návod na opravu auta. „Tady je problém - tady je řešení.“ Terapie je jako studium toho, proč auto vůbec selhává. Proč se vždycky zasekává na stejném místě? Proč vás to stále zničí?

Poradce vám řekne: „Změňte pracovní prostředí.“ Terapeut se vás zeptá: „Co vás vede k tomu, že pracujete tam, kde vás to dělá nešťastného?“

Terapie se nezaměřuje na „co dělat“. Zaměřuje se na „proč to děláte“.

Kdy je terapie špatná volba?

Psychoterapie není vhodná pro všechny. Pokud máte akutní psychózu - halucinace, paranoie, úplnou ztrátu reality - potřebujete lékařskou péči, ne terapii. Stejně tak pokud máte výrazné kognitivní poruchy - třeba těžkou demenci - které vám brání v porozumění rozhovoru, terapie nebude účinná.

Je také špatná volba, když nechcete měnit. Když jste přišli jen proto, abyste „vyprávěli“, ale nechcete se podívat na vlastní části v těchto situacích. Terapie není jen o tom, aby vás někdo poslouchal. Je o tom, abyste se sám začali poslouchat.

Co dělat, když terapie „nefunguje“?

Mnoho lidí vystřídá 2-3 terapeuty a pak říká: „To nefunguje.“ Ale možná nefunguje něco jiného. Možná hledáte terapeuta, který vám řekne, co máte dělat. Ale vy potřebujete někoho, kdo vás přivede k tomu, abyste si to sami odvodili.

Nebo možná terapeut není vhodný. Znamení špatné terapie:

• Terapeut vás hodnotí - „To je špatně, že jste to udělali“
• Nechá vás mluvit jen pár vět a pak přeruší to, co říkáte
• Stále se ptá na věci, které nemají s vámi nic společného
• Shazuje vaše problémy - „To je normální, každý to má“
• Nechává vás cítit, že jste „příliš citlivý“

U dobrého terapeuta můžete říct: „Cítím se tu nepohodlně, když říkáš tohle.“ A on to nezakáže. Umožní vám to prozkoumat.

Klient má právo změnit terapeuta. Nikdy nemusíte „dokončit“ něco, co vás nezajímá. Ale dát terapii šanci - alespoň 8 sezení - je důležité. Změny nejdou rychle.

Je terapie riziko?

Ano. Je riziko, že se nic nezmění. Je riziko, že se zraníte - když se podíváte do těch míst, které jste dlouho zatajovali. Je riziko, že se nic nezkusíte - a zůstanete tam, kde jste.

Ale život je riziko. I bez terapie. Když se vydáte na cestu, můžete spadnout. Ale když nevyjdete z domu, nikdy se nepřesunete. Psychoterapie není o tom, aby vás někdo „vyléčil“. Je o tom, abyste se naučili žít s tím, co je, a najít vlastní cestu - bez toho, aby vás to každý den zničilo.