Stojíte před obrazovkou, slyšíte hlas klienta, ale necítíte jeho přítomnost. Výraz v očích je zastíněným obrazem, tělesný jazyk se ztrácí v rozostřeném pozadí. To je každodenní realita teleterapie - a přesto může být stejně hluboká jako sezení v ordinaci. Jen potřebuje jiný přístup. V České republice se teleterapie přesunula z experimentu do normy. Od roku 2024 je distanční kontakt v pedopsychiatrii hrazený pojišťovnami, a už 43 % českých psychologů ji pravidelně používá. Ale jak vytvořit skutečný terapeutický vztah, když jste odděleni obrazovkou a internetovým signálem?
Proč je online vztah jiný?
Ve fyzické ordinaci vidíte, jak klient zavře oči, když mluví o bolesti. Vidíte, jak se jeho ruce třesou, když říká: „Nemám to rád.“ V online sezení tohle chybí. Nejenže ztrácíte 70 % komunikace, která je nonverbální - podle výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci - ale i čas potřebný na vytvoření důvěry se prodlužuje. Dr. Eva Svobodová, klinická psycholožka, říká: „Vytvořit hluboký vztah online trvá až o 30 % déle.“ Proč? Protože mozek potřebuje více času, aby přesvědčil, že ten, kdo je na obrazovce, je bezpečný.
Technické přerušení, špatný mikrofon, zpoždění ve zvuku - to všechno je zdrojem stresu. Klient si myslí: „Je tohle skutečně bezpečné?“ Nebo: „Nemohu se otevřít, když je moje místnost vidět zvenku?“ Tyto obavy nejsou jen psychologické - jsou reálné. Podle průzkumu na Zdravotnickém webu 58 % lidí se obává, že jejich sezení mohou být nahrávána nebo přístupná třetím stranám. A to je jen začátek.
Co je potřeba mít na technické stránce?
Nejde jen o to, mít kameru. Jde o to, aby celý systém fungoval jako bezpečný prostor. Podle nové vyhlášky Ministerstva zdravotnictví od ledna 2023 musí každá teleterapeutická platforma používat šifrování AES-256 - stejný standard, který používají banky. Platformy jako Teladoc nebo BetterHelp to mají, ale mnoho samostatných terapeutů používá Zoom nebo Google Meet bez speciálních nastavení. To je riziko.
Minimální požadavky jsou jasné: stabilní internet s rychlostí alespoň 5 Mbps, zařízení s kamerou a mikrofonem, a software, který nepřenáší data do třetích stran. Nezapomeňte na záznam souhlasu - klient musí před prvním sezením podepsat elektronický souhlas s využitím teleterapie. A nezapomeňte na to, že jeho domov může být křehký prostředí. Pokud klient žije v špatném bytě, kde se slyší děti nebo rodiče, je vaším úkolem mu pomoci najít klidný kout. Někdy stačí, když mu řeknete: „Můžeš se posadit na pohovku, když se ti bude líbit?“
Krok za krokem: Jak vytvořit vztah online
Neexistuje žádný zázračný recept, ale existují kroky, které fungují. Podle doporučení Univerzity Palackého v Olomouci:
- Před prvním sezením pošlete klientovi podrobný návod: jak otevřít odkaz, jak zkontrolovat zvuk a obraz, jak připojit sluchátka. Udělejte to alespoň tři dny předem. Nechte ho zkusit testovací hovor.
- Na začátku prvního sezení věnujte 10-15 minut technice a bezpečnosti. „Máte všechno v pořádku?“ „Cítíte se v tomto prostředí bezpečně?“ „Můžeme si zkusit zvuk?“ Toto není ztráta času - je to základ důvěry.
- Používejte aktivní naslouchání častěji než v ordinaci. V prezenční terapii koukáte, když klient mlčí. Online musíte mluvit. „To zní těžce.“ „Rozumím, že to bylo pro tebe náročné.“ „Takže to znamená…?“ Každé slovo je mostem k jeho vnitřnímu světu.
- Pravidelně ověřujte technický stav. „Vidíš mě dobře?“ „Slyšíš mě bez zpoždění?“ Nečekejte, až se něco rozbije. Otázka na začátku každého sezení je klíčová.
- Nastavte konzistentní prostředí. Pokud se sednete v kanceláři s knihami za zády, sedněte tam vždy. Pokud máte na stěně obraz, nechte ho tam. Konzistence vytváří pocit kontinuity - důležitý pro pocit bezpečí.
Nezapomeňte na vlastní tělo. V online terapii se často zapomíná na vlastní neverbální komunikaci. Zkontrolujte, zda vaše tvář není příliš napjatá, zda nekoukáte na klávesnici, zda nejste příliš vzdáleně od kamery. Vaše tělo mluví. Pokud jste příliš vzdáleně, klient si myslí, že jste „někde jinde“. Pokud jste příliš blízko, působíte jako nátlak.
Co se děje u klientů?
Na portálu Psychologie.cz se 68 % lidí, kteří vyzkoušeli teleterapii, vyjádřilo spokojenost. Hlavní důvod? Flexibilita. Markéta N., 28 let, napsala: „Teleterapie mi umožnila pokračovat v léčbě během mateřské, kdy by mi cesta do Prahy zabrala tři hodiny denně.“
Ale 24 % říká: „Necítil jsem se tak svobodně jako v ordinaci.“ A 32 % prožilo technické přerušení, které je zničilo. V jednom případě se klient, který se chystal otevřít o své zážitku z násilí, ocitl ve výpadku. Když se hovor obnovil, už se neodvážil pokračovat. To není jen technická chyba - to je zranění.
Na druhé straně: uživatel „Terapie_online“ na Redditu napsal: „Díky teleterapii jsem našel terapeuta specializovaného na fobie, který bydlí v Brně, zatímco já jsem na Moravě. Po 12 sezeních jsem překonal aerofobii.“ Tady je síla teleterapie: překonává vzdálenosti, které by jinak znamenaly konec léčby.
Když se vztah nepovede
Teleterapie není pro všechny. Pro klienty s těžkými poruchami - například schizofrenie, akutní sebevražedné tendence, nebo silné dissociativní reakce - je prezenční přítomnost nezbytná. Podle analýzy For Insights Consultancy je teleterapie nejméně efektivní právě u těch, kdo potřebují nejvíce podpory. To není chyba terapeuta - je to hranice technologie.
Na druhou stranu, u mírné až středně těžké deprese, úzkosti nebo poruch přizpůsobení dosahuje teleterapie 78 % úspěšnosti - jen o 4 procentní body méně než prezenční terapie. A pro mnoho lidí je to dost.
Co se mění v ČR?
Od roku 2024 je distanční kontakt v pedopsychiatrii hrazený. To je významný krok. V Česku je jen 180 dětských psychiatrů - a 85 z nich je starších 65 let. Teleterapie je jediný způsob, jak zvýšit dostupnost péče. Prof. Jiří Raboch říká: „Nahrazuje osobní kontakt? Ne. Ale zvyšuje dostupnost o 40 %.“
Od roku 2025 má být zaveden systém certifikace teleterapeutických platform - 12 kritérií pro bezpečnost, kvalitu a etiku. To znamená, že ne každý, kdo má kameru, může být teleterapeut. A od roku 2023 je povinné školení pro všechny poskytovatele. Průměrně trvá šest měsíců praxe, než terapeut zvládne online vztah stejně dobře jako v ordinaci.
Umělá inteligence začíná vstupovat do terapie. 63 % českých platform investuje do AI, která analyzuje hlas a výraz obličeje. Ale tato technologie ještě není schválená. Je to jako lék, který ještě nebyl otestován. Je třeba opatrnosti.
Co z toho zůstane?
Teleterapie není dočasná moda. Je to nový způsob, jak se setkat. A jako každý nový způsob, potřebuje čas, trénink a respekt. Některé věci se ztratí - neverbální signály, náhodné doteky, atmosféra ordinace. Ale některé věci se získají: přístup pro ty, kdo by jinak nebyli v léčbě, možnost pracovat s terapeutem z jiného města, flexibilita, která znamená, že léčba nekončí, když se dítě nemůže dostat do kliniky.
Terapeutický vztah online není menší. Je jen jiný. A pokud ho zvládnete, může být stejně silný. Nebo dokonce silnější - protože klient si vybírá, kde se cítí bezpečně. A někdy je to jeho pohovka, ne vaše ordinace.