Interpersonální psychoterapie (IPT): Jak vztahy pomáhají uzdravit duševní zdraví

Interpersonální psychoterapie (IPT): Jak vztahy pomáhají uzdravit duševní zdraví

Kara Patrick 29 bře 2025

Interpersonální psychoterapie (IPT) využívá aktuální vztahy jako vstupní bod k úlevě od psychických potíží. Místo dlouhého rozbíhání do minulosti se terapie soustředí na to, jak naše chování, postoje a očekávání ovlivňují dnešní vztahy a jak tyto vztahy zase vracejí zpět naše symptomy.

Co je interpersonální psychoterapie?

Interpersonální psychoterapie (IPT) je krátkodobý psychoterapeutický přístup, který se zaměřuje na současné interpersonální (mezilidské) vztahy jako hlavní zdroj psychických obtíží. Terapie pomáhá klientovi spojit své symptomy s konkrétními vztahovými situacemi a učí ho, jak tyto situace měnit.

Historie a vývoj

IPT vznikla v 70. letech v USA pod vedením psychiatra Geralda L. Klermana a jeho kolegů. První manuál byl publikován v roce 1984 a od té doby se IPT stala uznávanou evidence‑based léčbou, zejména pro depresi.

Struktura a hlavní fáze terapie

IPT má pevně daný rámec, který se obvykle odehrává v 6‑20 týdnech (12‑16 sezení). Proces se dělí na tři fáze:

  1. Počáteční fáze - navázání rovnocenného terapeutického vztahu, diagnostika hlavních problémových oblastí (ztráta, role konflikt, interpersonální citlivost, komplikované smutky).
  2. Střední fáze - práce na konkrétním vztahovém problému pomocí komunikačních dovedností, role‑play a analýzy vzorců.
  3. Závěrečná fáze - shrnutí dosažených změn, plánování udržení nových dovedností a ukončení terapie.

Terapeut se během každého sezení snaží, aby klient pochopil, jak jeho vlastní reakce přispívají k problémům a jak je může zlepšit.

Terapeut a klient hrají scénku, trénují komunikační dovednosti uprostřed pokoje.

Uživatelské oblasti - kde se IPT používá?

IPT byla původně vyvinuta pro léčbu depresí, ale v posledních letech se rozšířila na další diagnózy:

  • Úzkostné poruchy
  • Poruchy příjmu potravy
  • Bipolární porucha (jako doplňková terapie)
  • Komplexní smutek po ztrátě blízké osoby

Klienti často oceňují přímý a strukturovaný charakter IPT, který jim poskytuje konkrétní nástroje během krátké doby.

Porovnání s jinými terapeutickými směry

IPT vs. jiné přístupy
Klíčový rys Interpersonální psychoterapie (IPT) Kognitivně‑behaviorální terapie (KBT) Psychoanalýza
Délka terapie 6-20 týdnů 12-20 týdnů (často kratší) 12‑24 měsíců a více
Hlavní zaměření Současné vztahy a role Kognitivní vzorce a chování Nevědomé procesy, rané zkušenosti
Typické diagnózy Deprese, úzkost, smutek Deprese, úzkost, fobie Chronické úzkosti, neurotické poruchy
Terapeut‑klient vztah Rovnocenný, partnerský Spolupráce, instrukční Interpretativní, analytický
Vliv minulosti Minimální, soustředo na přítomnost Relevantní, pokud ovlivňuje myšlenky Středobod terapie

Tabulka ukazuje, kde IPT exceluje - rychlé zlepšení mezilidských dovedností a krátký časový rámec - a kde mu může chybět hloubka při složitých traumatických vzorcích.

Praktické tipy pro klienty i terapeuty

Pro klienty:

  • Buďte připraveni popsat konkrétní vztahové situace, které vás trápí.
  • Otevřeně sdílejte své pocity a myšlenky o tom, jak reagujete na ostatní.
  • Pracujte na domácích úkolech - například zaznamenávejte interakce a pocity po nich.
  • Vnímejte terapeutické sezení jako společný projekt, kde vy i terapeut hledáte řešení.

Pro terapeuty:

  • Udržujte rovnocenný a empatický postoj, ale zůstávejte strukturovaní.
  • Identifikujte a pojmenujte čtyři hlavní problémové oblasti během úvodní fáze.
  • Využívejte role‑play k tréninku nových komunikačních dovedností.
  • Pravidelně kontrolujte pokrok a upravujte cíle podle potřeb klienta.
Terapeut a klient v zahradě meditují, znázorňují spojení IPT s mindfulness.

Budoucí vývoj a integrace IPT

Současné trendy ukazují na rostoucí propojení IPT s mindfulness a Acceptance and Commitment Therapy (ACT). Tyto kombinace rozšiřují nástroje pro regulaci emocí a posilují dlouhodobou udržitelnost změn.

Další směr zahrnuje integraci IPT do emocemi zaměřené terapie (Emotion‑Focused Therapy) a narativních přístupů, čímž se rozšiřuje spektrum klientů, kteří profitují z kombinace strukturovaného vztahového zaměření a hloubkové emoční práce.

Vzhledem k pevné evidenci a jasnému protokolu se očekává, že IPT zůstane součástí výukových programů pro psychoterapeuty a bude i nadále zahrnována do standardizovaných léčebných algoritmů pro deprese a úzkosti.

Často kladené otázky

Frequently Asked Questions

Jak dlouho trvá typická terapie IPT?

Standardní IPT se provádí během 12‑16 sezení, což odpovídá 6‑20 týdnům, v závislosti na závažnosti symptomu a motivaci klienta.

Pro jaké diagnózy je IPT nejvhodnější?

Nejčastěji se používá u depresí, úzkostných poruch, poruch příjmu potravy a komplikovaných smutků po ztrátě.

Jak se IPT liší od kognitivně‑behaviorální terapie?

KBT se soustředí na myšlenkové a behaviorální vzorce, zatímco IPT zaměřuje pozornost na současné mezilidské vztahy a role.

Mohu IPT kombinovat s jinými terapiemi?

Ano, často se integruje s KBT, ACT nebo mindfulness, aby se doplnily techniky regulace emocí a změny chování.

Jaký je postoj terapeuta v IPT?

Terapeut zaujímá rovnocenný partnerský vztah, podporuje otevřenou komunikaci a soustředí se na konkrétní cíle, nikoli na dlouhé interpretace minulosti.