Efektivita psychoterapie je téma, které se v posledních letech potkává v odborných časopisech, na konferencích i v médiích. Všechny důležité otázky - od velikosti efektu po roli terapeutického vztahu - se dají najít ve vědeckých studiích, které zkoumají, jak dobře fungují různé terapeutické přístupy. Tento článek shrnuje hlavní nálezy, ukazuje, kde jsou rozdíly mezi směrmi a nabízí praktické tipy, jak výsledky výzkumu využít v praxi.
Co je „efektivita“ a jak se měří?
V psychologii se účinnost (effekt size) obvykle vyjadřuje pomocí standardizovaných měřítek, jako je Cohenovo d. Meta‑analýza Smitha, Glasse a Millera (1980) zahrnula 475 studií a dospěla k průměrnému efektu 0,80 - to je považováno za silný výsledek. V ČR se podobné výpočty objevují v práci Mileny Blažkové (2019), která porovnávala skupinovou a individuální terapii a zjistila, že 82 % studií ukazuje srovnatelnou efektivitu.
Největší meta‑analýzy a co nám říkají
V posledních letech se publikovalo několik rozsáhlých přehledů:
- Flückiger et al. (2018) analyzovali data 30 882 klientů z 29 zemí a zjistili, že terapeutická aliance koreluje s úspěchem terapie silně (r = 0,60), a to nezávisle na konkrétním směru.
- Steinert et al. (2017) - 23 RCT, 2 751 pacientů - ukázali, že psychodynamická terapie a kognitivně‑behaviorální terapie (CBT) mají podobné effect size (0,78 vs. 0,82). Rozdíl není statisticky významný.
- Angus et al. (2015) - 191 studií - potvrdili, že humanistická terapie dosahuje srovnatelného efektu a navíc 15 % zvyšuje výsledek po 24 měsících od ukončení terapie.
Srovnání hlavních terapeutických směrů
| Směr | Průměrný effect size | Typický počet sezení | Klíčová výhoda | Hlavní limitation |
|---|---|---|---|---|
| CBT | 0,82 | 12‑20 | Rychlé zlepšení symptomů | Vyžaduje aktivní klientský závazek |
| Psychodynamická | 0,78 | 20‑30 | Dlouhodobá změna vztahových vzorců | Pomalý počáteční výsledek |
| Humanistická | 0,75 | 10‑15 | Posílení sebedůvěry a motivace | Menší podpora pro těžké poruchy |
Tabulka ukazuje, že žádný směr není jasně „nejlepší“. Volba závisí na konkrétním problému, preferencích klienta a dostupnosti terapeutů.
Co říkají české studie?
V České republice se výzkum rozvíjí od konce 90. let. Pilotní program krátkodobé psychoterapie (Masarykova univerzita, 2022) ukázal, že 78 % klientů zaznamenalo významné zlepšení po průměrně 12 sezeních. Další česká práce od Kubíškové (2021) na biosyntetické terapii při traumatu uvádí zlepšení u 68 % klientů - o 12 % víc než u tradičních přístupů.
Studie Národního ústavu duševního zdraví (2023) odhalila, že pouze 35 % terapeutů systematicky monitoruje průběh terapie. Přesto se ukazuje, že pravidelná zpětná vazba (Lambert et al., 2001) zvyšuje úspěšnost o 35 % a snižuje počet sezení o 17 %.
Praktické faktory ovlivňující úspěch terapie
Výzkum jednoznačně poukazuje na několik klíčových faktorů:
- Terapeutický vztah: 74 % klientů v českých průzkumech označuje silnou alianci za hlavní důvod úspěchu.
- Standardizované měřítka (OQ‑45, PHQ‑9) - používá je jen 22 % klinik v ČR, ale jejich zavedení může zvýšit efektivitu.
- Počet sezení a typ terapie - CBT často přináší rychlé výsledky, psychodynamika zase delší udržitelné změny.
- Cena a dostupnost - průměrná cena soukromých sezení je 800‑1 200 Kč, což 42 % klientů považuje za překážku.
- Komorbidita - u pacientů s více diagnostikami je riziko zhoršení stavu až 20 % (Šolcovský, 2021).
Tyto faktory by měli terapeuti sledovat a klienti by se na ně měli ptát při výběru služby.
Budoucnost: digitalizace a personalizace
Ministerstvo zdravotnictví spustilo v roce 2023 pilotní projekt teoterapie pro 500 pacientů s mírnou až střední depresí - první krok k digitální podpoře. Do roku 2025 se plánuje celostátní evidence účinnosti terapie, což umožní srovnávat výsledky napříč regiony.
Prof. Jiří Raboch předpovídá, že do roku 2030 bude 40 % sezení kombinováno s digitálními nástroji (aplikace, e‑monitoring). Na druhé straně varuje prof. Šolcovský před komerčním tlakem na zkracování terapie, což by mohlo snížit kvalitu.
Další vývoj směřuje k využití genetických a neurobiologických markerů pro výběr nejvhodnějšího přístupu - VFN Praha právě testuje takový personalizovaný protokol.
Jak číst výsledky výzkumu a co si z nich odnést?
Pokud narazíte na novou studii, zaměřte se na několik základních kritérií:
- Typ studie - RCT poskytují nejvyšší úroveň důkazů.
- Velikost vzorku - menší studie mohou mít náhodné odchylky.
- Efekt size a interval spolehlivosti - ukazuje, zda je výsledek prakticky významný.
- Popis terapeutického vztahu - často se opomíjí, ale má zásadní vliv.
- Replikace - jsou podobné výsledky vidět v dalších publikacích?
Podle prof. Matthiase Franza (Leipzig, 2019) je problém, že až 40 % studií nepublikuje negativní výsledky, což může zkreslovat celkový obraz. Proto je dobré číst systematické přehledy, které zahrnují jak kladné, tak záporné nálezy.
Praktické tipy pro klienty i terapeuty
Pro klienty: Ptejte se na použité měřítko úspěšnosti, na průměrnou délku terapie a na to, jak je monitorována vaše zpětná vazba. Zvažte, zda vám vyhovuje osobní setkání nebo můžete využít online platformu s e‑monitoringem.
Pro terapeuty: Zavádějte pravidelný dotazník (např. OQ‑45) po každém 3. sezení, sdílejte výsledky s klientem a upravujte plán. Věnujte čas budování silné aliance - to podle výzkumu přináší až 60 % úspěchu nezávisle na metodě.
Často kladené otázky
Jaký je průměrný efekt size psychoterapie?
Meta‑analýza ze 475 studií (Smith, Glass & Miller, 1980) udává průměrný efekt size 0,80, což je považováno za silný výsledek.
Je CBT lepší než psychodynamická terapie?
Podle Steinerta et al. (2017) jsou oba směry srovnatelné - effect size 0,82 pro CBT a 0,78 pro psychodynamickou terapii, rozdíl není statisticky významný.
Jak moc ovlivňuje terapeutický vztah výsledek?
Flückiger et al. (2018) našli korelaci 0,60 mezi silnou alianční vazbou a úspěchem terapie - to je jeden z nejsilnějších prediktorů napříč směry.
Kolik sezení je potřeba k viditelnému zlepšení?
V českém průzkumu z roku 2022 63 % klientů hlásí výrazné zlepšení po 20 sezeních, ale u CBT se často pozoruje první pokles symptomů už po 6‑8 sezeních.
Mohu očekávat, že terapie bude mít dlouhodobý efekt?
Humanistické a psychodynamické přístupy vykazují udržitelnost až 24 měsíců po zakončení terapie (Angus et al., 2015). CBT často vyžaduje booster sezení pro dlouhodobé udržení.