ADHD na pracovišti není překážkou - je to jiný způsob, jak mozek funguje. A když ho pochopíš, může být i výhodou. V České republice má asi 2,5-4,5 % dospělých ADHD, což znamená, že na každých 25 zaměstnancůch je alespoň jeden, který se bojuje s koncentrací, organizací nebo impulzivitou. Ale ne každý ví, že tyto výzvy nejsou otázkou „nepozornosti“ nebo „línosti“ - jsou to neurologické rozdíly. A šťastně, existují úpravy, které je řeší - a nejsou to žádné nákladné technologie. Často stačí jen změnit, jak se něco dělá.
Co vlastně na pracovišti dělá problém?
Nejčastější potíže lidí s ADHD na práci? Rušení. Open-space kanceláře s šumem, neustálými zvuky, pohybem a vizuálními podněty. Lidé s ADHD nejsou „nepozorní“ - jsou příliš pozorní. Jejich mozek zachytí všechno: telefon, hovor za zády, světlo, pohyb kolegů. A to je přetížení. Dále přichází problémy s plánováním, prokrastinací, zapomínáním na schůzky nebo ztrátou dokumentů. Někdo si při schůzce píše poznámky - a to je v pořádku. Ale některé nadřízené to považují za „nepříkladné chování“. A to je problém.
Na druhé straně: lidé s ADHD často mají výborné schopnosti. Rychle reagují na změny, myslí kreativně, pracují pod tlakem lépe než většina. V IT, pohotovosti nebo kreativních odvětvích to může být jejich největší síla. Jen potřebují prostředí, kde se to může projevit.
10 úprav, které fungují (a nejsou drahé)
Podle Psychiatrie 1. LF UK a VFN v Praze existuje 10 klíčových úprav, které mají vědecky ověřený dopad. A většina z nich stojí méně než 5.000 Kč na zaměstnance - nebo vůbec nic.
- Odhluknutí prostoru: Koberce, čalouněný nábytek, závěsy nebo akustické panely snižují hluk. Výsledek? 68 % lidí s ADHD v průzkumu řeklo, že to zlepšilo jejich koncentraci.
- Individuální osvětlení: Světlo, které lze upravit - ne jen jedna zářivka na celou místnost. Tmavé stěny, příliš jasné obrazovky, blikající světla - všechno přetěžuje mozek. Nastavitelná pracovní lampička pomůže.
- Soukromé zóny: Místo, kde můžeš být sám. I když jen na 2 hodiny denně. Ne každý potřebuje kancelář. Stačí tichá místnost, nebo kout s přepážkou.
- Přepážky v open space: Ne nutně plné zdi - stačí nízké přepážky, které blokují pohled na pohybující se lidi. Zrakové rušení je často větší problém než zvuk.
- Flexibilní pracovní místa: Možnost si vybrat, kde pracuješ - u okna, v tiché místnosti, doma. 78 % IT specialistů s ADHD řeklo, že možnost home office je klíčová.
- Pravidelné přestávky: Každých 45-60 minut 5-10 minut ven. Pohyb, dýchání, chůze. Není to „odpočinek“ - je to potřeba mozkového resetu. 52 % lidí s ADHD řeklo, že to zlepšilo jejich výkon.
- Smyslové pomůcky: Fidgety, antistresové míčky, náhradní pohyb. Nejsou to hračky. Jsou to nástroje, které pomáhají mozkům udržet pozornost. Když ruka něco dělá, mozek se může soustředit na práci.
- Strukturovaná komunikace: Písemné pokyny, kalendáře, připomínky. U lidí s ADHD funguje „řekni mi to“ mnohem hůř než „napiš mi to“.
- Aktivní sezení: Sedací míč, židle ve tvaru sedla, pracovní kolo. Pohyb při sezení zvyšuje přítok krve do mozku - a to zlepšuje koncentraci.
- Vzdělávání kolegů: 2 hodiny školení pro tým. Jak ADHD vypadá, co pomáhá, co ne. Když kolega ví, že „píše si poznámky během schůzky“ není nepozornost, ale strategie, změní se atmosféra.
Co říkají lidé, kteří to zkoušeli?
Průzkum na Univerzitě Karlovy z roku 2023 ukázal konkrétní případ: IT specialist s 10 lety zkušeností. Když mu firma umožnila pracovat v tiché místnosti a používat fidget, jeho chyby při kódování klesly o 40 %. Produktivita stoupla o 25 %. To není náhoda. To je výsledek správného prostředí.
Ale ne všichni mají štěstí. 31 % lidí v průzkumu ZapojmeVšechny.cz řeklo, že jejich nadřízení nerozuměli jejich potřebám. Jeden respondent řekl: „Když jsem požádal o možnost psát si poznámky během schůzek, můj šéf řekl, že to vypadá jako nepozornost.“ To je stále reálné. A to je problém kultury, ne schopnosti.
Co je coaching a proč to funguje?
Coaching pro ADHD není terapie. Je to průvodce, který ti pomůže najít systém, který ti funguje. Není to „nauč se být organizovaný“. Je to „najdi, jak funguješ“.
Co zahrnuje?
- Rozdělování úkolů na kousky - např. místo „vypracovat zprávu“ → „otevřít dokument, napsat nadpis, najít 3 zdroje“.
- Používání poznámkových bloků na různých místech - u postele, v kabelce, na stole. Když se ti něco napadne, zaznamenáš to hned.
- Identifikace „nejlepších časů“ - kdy máš největší energii? Ráno? Po obědě? Většina lidí s ADHD má jen 2-3 hodiny denně, kdy je jejich mozek v „zlaté zóně“.
- Strategie pro přetížení - když se cítíš přehlédnutý, jak se z toho dostaneš? Co ti pomůže zastavit „zamrznutí“?
Co je nejdůležitější? Coaching není „vyřešeno po týdnu“. Trvá 4-6 týdnů, než se úpravy zapojí. A potřebuje spolupráci - ne jen zaměstnance, ale i týmu.
Proč to nejde všem firmám?
V Německu má 47 % firem formální politiku pro neurodivergentní zaměstnance. Ve Velké Británii 63 %. V Česku jen 12 %. Proč?
První důvod: nevědomost. Mnoho zaměstnavatelů stále považuje ADHD za „dětskou poruchu“. Nebo si myslí, že „kdo je zdravý, ten se přizpůsobí“. Ale to není pravda. Když mozek funguje jinak, potřebuje jiné podmínky - stejně jako člověk v křesíčku potřebuje rampu.
Druhý důvod: nejistota. ADHD není v českém zákoně jasně klasifikována jako zdravotní postižení. Zákon o zaměstnanosti říká, že zaměstnavatel musí přizpůsobit podmínky - ale neví, zda ADHD spadá pod „postižení“. To vytváří právní nejistotu. Výsledek? Mnoho firem se nechce riskovat.
Třetí důvod: nedostatek odborníků. V Česku je jen 17 certifikovaných coachů pro ADHD. Pro 250.000 lidí s ADHD to znamená: jeden coach na 14.700 lidí. To není dostatek.
Co se děje? Budoucnost je větší než překážky
Nicméně, věci se mění. V roce 2023 začal Ministerstvo práce a sociálních věcí s pilotním projektem, který má vytvořit oficiální metodiku pro pracovní úpravy pro neurodivergentní osoby. Cíl? Zahrnout ADHD do klasifikace zdravotních postižení do konce roku 2024.
V IT sektoru už 63 % firem implementuje nějaké úpravy - výrazně více než průměr 12 % ve všech ostatních odvětvích. A to nenáhodou. IT lidé ví, že kreativita a rychlá reakce jsou výhodou. A ADHD to má.
Co se stane, když se to změní? Podle analýzy Masarykovy univerzity do roku 2027 bude přizpůsobení pracovního prostředí standardem u 50 % velkých českých firem. Stejně jako v Nizozemsku nebo Švédsku.
Kdo to může začít?
Ne čekáš na ministerstvo. Ne čekáš na zákon. Můžeš začít teď.
Jsou tři kroky:
- Požádej o hodnocení: Pokud jsi zaměstnanec s ADHD, požádej o schůzku s HR nebo nadřízeným. Nestačí říct „mám ADHD“. Řekni: „Mám ADHD, a potřebuji nějaké úpravy, abych mohl být produktivní. Mohli bychom si probrat, co by fungovalo?“
- Připrav návrh: Neříkej „dělejte něco“. Dávej konkrétní návrhy. „Mohl bych mít přístup k tiché místnosti 2 hodiny denně?“ „Mohl bych mít možnost používat fidget?“ „Mohl bych mít písemné pokyny místo ústních instrukcí?“
- Předlož data: Ukaž, že to funguje. „Výzkum ukazuje, že vhodné úpravy zvyšují výkon o 30-40 %. A cena je menší než ztráta produktivity.“
Je to jednoduché. Není to o výhodách. Je to o spravedlnosti. A o tom, že každý mozek zasluhuje prostředí, kde může fungovat.
Co se stane, když to neuděláš?
Když ignoruješ ADHD na pracovišti, neztrácíš jen jednoho zaměstnance. Ztrácíš produktivitu. Když se člověk s ADHD nezvládá soustředit, pracuje pomaleji, dělá více chyb, častěji chybí, nebo odejde. Podle Adamou et al. (2013) ztráta produktivity na jednoho zaměstnance s neřešeným ADHD může dosáhnout 12.000 EUR ročně.
A co stojí úprava? Od 0 Kč (pouze změna procesů) do 15.000 Kč (fyzické úpravy). To je 1/8 ztráty. A výsledek? Vyšší kvalita práce, nižší odchod, lepší atmosféra.
Je to výběr. Ztratit člověka. Nebo ho podpořit.